„Trvalý pobyt bude na adrese nemovitosti, kterou si občan zvolí v místě, kde má v úmyslu se trvale zdržovat a kde má zpravidla rodinu nebo zaměstnání a kde skutečně bydlí,” předpokládá věcný návrh.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Mnoho lidí má trvalé bydliště ve skutečnosti jinde, než kde opravdu žijí. Často jde o mladé lidi, kteří odešli za studiem do města a již tam zůstali. Bydlí v nájmu, trvalý pobyt ale mají stále hlášený na adrese rodičů.

Ministerstvo nesrovnalost v tom, kde člověk bydlí úředně a kde ve skutečnosti ale řeší hlavně kvůli nepoctivcům, kteří se snaží vyhnout exekuci a ztěžují práci i úřadům či policii. Ti všichni se při kontaktování člověka obracejí na místo trvalého bydliště, kde ovšem hledaného nezastihnou.

„Nově navrhovaná právní úprava znamená regulaci počtu občanů hlášených k trvalému pobytu na adresách sídel ohlašoven, a tím prakticky vymizení 'úředních bezdomovců',” očekává ministerstvo. Norma by měla napomoci i lepšímu rozdělení daní, příspěvků státu obcím i zpřesnění evidence obyvatel.

K počátku letošního roku bylo evidováno 375 198 občanů s oficiálním bydlištěm na obecních úřadech.

Peníze pro obec

Místo trvalého pobytu je určující rovněž pro výběr místních poplatků. Člověk je platí tam, kde má trvalý pobyt. Konkrétně jde například o poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu či poplatek za psa. Pokud ale má psa na místě faktického bydliště, nikoliv trvalého, žádný poplatek platit nemusí.

Ještě důležitější je místo trvalého pobytu pro rozdělování státních příspěvků na samosprávu či příspěvků z daně z příjmu fyzických osob. Obce dostávají peníze podle počtu trvale hlášených obyvatel.

Lidí, kteří budou hlásit jiné trvalé bydliště, by si museli vyřídit nový občanský průkaz. Budou moci hlásit trvalé bydliště na nějaké adrese i bez souhlasu vlastníka či pronajímatele, přičemž pobyt bude moci nahlásit i osoba blízká, stačit bude například nájemní smlouva.

Trvalý pobyt bude možné mít hlášen i v objektech, které nejsou určeny k bydlení, jako jsou například ateliéry.

Přechodný pobyt pro chalupáře i studenty

Návrh operuje také s přechodným pobytem, ten by měli hlásit lidé, kteří se déle než 90 dnů žijí jinde, než mají trvalý pobyt. Jednalo by se například o chalupáře pobývající několik měsíců v roce ve svých rekreačních objektech, lidé na dlouhodobých pracovních cestách, studenti bydlící na kolejích či lidé pobývající dlouhodobě v léčebnách.

Místo přechodného pobytu by mělo být podle ministerstva zaneseno v kontaktním elektronickém čipu občanského průkazu.

Materiál předpokládá i vznik fiktivního místa pobytu. Tato eventualita má být využita v případě, že se člověk nemá kam přihlásit k trvalému pobytu. V takovém případě by měl jako fiktivní místo pobytu uveden adresu ohlašovny, zpravidla obecního úřadu. Fiktivní pobyt by měly v databázích uvedeny i děti, které přijdou na svět v režimu utajovaného porodu, případně se narodí rodičům, kteří mají ukončen pobyt na území ČR.

Neohlášení skutečného stavu bude přestupek

Neohlášení místa trvalého či přechodného pobytu bude považováno za přestupek.

„V případě ohlašovací povinnosti dojde ke zjišťování přestupků zejména běžnou pracovní činností úřadů či jiných správních orgánů,” předpokládá materiál.

Lidé by měli mít povinnost přihlásit si trvalý pobyt do místa skutečného bydliště ve lhůtě tří let.