Údaje z posledního sčítání lidu hovoří o 13 tisících bezdomovců. Sociolog Libor Prudký odhaduje, že aktuální nebo potenciální problém ztráty střechy nad hlavou u nás ohrožuje 240 tisíc lidí.

„Bezdomovectví je zjevné a skryté, dohromady se u nás odhadem týká třiceti až čtyřiceti tisíc lidí. K tomu je třeba připočítat ty, kteří žijí na ubytovnách, protože podle evropské charakteristiky též spadají do této kategorie. Takových lidí je podle odhadů organizace Člověk v tísni okolo sta tisíc. A pak tu máme ještě ty, kteří jsou takzvaní potenciální bezdomovci. Jejich počty odhadujeme minimálně na dalších sto tisíc,“ vypočetl při představování vize řešení problematiky bezdomovectví ve Sněmovně.

„U dvaceti procent domácností tvoří nájem a poplatky za bydlení dohromady čtyřicet procent příjmu rodiny. A to potom stačí málo – ztráta práce, nemoc a rodina je na ulici,“ dodal.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo včera závěry první konsenzuální konference, kde problém bezdomovectví a nebezpečí jeho růstu řešili experti, odborná veřejnost i porota. U diskusí byli i bezdomovci.

„Šlo nám o věcná řešení, nejen formální, která se doposud objevovala. Samozřejmě že kdyby někdo z nás objevil model řešení bezdomovectví, bylo by to na Nobelovu cenu. Ale máme vizi a tou je, aby do několika málo let nemusel být nikdo bezdomovcem,“ uvedl při prezentování výsledků konference předseda poroty Miloš Rejchrt.

Jak této odvážné vize docílit, přiblížila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD): „Prvním krokem je zákon o sociálním bydlení. Nyní vyřizujeme připomínky, ale doufám, že se podaří, aby byl platný 1. lednem roku 2017. Koncepce počítá s tím, že stát dá krajům a obcím peníze na sociální a dostupné bydlení. Toto bydlení je rozčleněné do jakýchsi tří stupňů. Krizové, které je automaticky spojeno se sociální službou; sociální bydlení, už vyšší úrovně, podobné azylovým domům; a obecné bydlení, určené například pro seniory, samoživitelky nebo mladé rodiny.“

To, že se obce zbavily bytů ve svých vlastnictvích, je podle ministryně obrovská chyba, kterou je třeba napravit. „Měli bychom se učit od našich vyspělejších sousedů. Například ve Vídni je obrovské množství obecních bytů. Vždyť ročně stát stojí příspěvky na sociální bydlení třináct miliard korun. A bývají zneužívány,“ řekla Marksová.

„Takhle by byla garantem obec nebo nějaká nezisková organizace. Další možností financování jsou fondy na opravy, skrz které by mohly obce vzkřísit zchátralé byty,“ vysvětlila Právu svou představu s tím, že počty obecních bytů by byly stanoveny podle potřeb obcí a jejich obyvatel.

Církve by koupily byty ze svého

Z konference o bezdomovectví vyplynulo, že by mělo jít o zcela nový druh sociální služby, mimo trojici nízkoprahových center, nocleháren a azylových domů. Kromě historicky první snahy vyřešit problém lidí bez domova počítá koncepce s účastí ještě dalšího partnera.

„Myslím, že zásadní a jistě zajímavé je, že jsme oslovili církve. Ty by do toho chtěly vstoupit a ze svých peněz zainvestovat koupi bytů. Jako soukromý subjekt by vložily svůj kapitál. Uvidíme, jak to dopadne, ale je třeba si uvědomit, že problém je nutné řešit a řešení co nejdříve realizovat. Jinak by mohl vybublat,“ řekl Právu Prudký, který byl i členem přípravného výboru konference.