Hlavní obsah

Poslanci dali šanci finanční ústavě, opozice si ale klade podmínky

– Praha • Aktualizováno

Poslanecká sněmovna ve středu nechala projít prvním čtením vládní návrh finanční ústavy proti nadměrnému zadlužování veřejných rozpočtů a příslušnému prováděcímu zákonu. Opozice se ale k předlohám staví kriticky a klade různé podmínky. Přitom kabinet potřebuje ke schválení ústavního zákona hlasy nejméně tří pětin všech poslanců.

Foto: Petr Horník, Právo

Schůze Poslanecké sněmovny.

Článek

Klub TOP 09 a Starostů by normy podpořil, pokud by se vláda zavázala ke snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně, zopakoval jeho předseda a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Opoziční Úsvit zase žádá, aby finanční ústava obsahovala zákaz zvyšování daní.

Odmítavě se k vládní předloze staví ODS. Podle Vladislava Vilímce jde jen o alibismus kabinetu a podle předsedy frakce Zbyňka Stanjury se schvaluje jenom nadpis. "Já tam tu rozpočtovou odpovědnost prostě nevidím," řekl. Občanští demokraté by prý zajistili vládě 16 hlasů, pokud by se finanční ústava vrátila do přísnější podoby, kterou ministerstvo financí původně dalo do připomínkového řízení.

Prováděcí předloha předpokládá, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží Sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále vláda dá poslancům návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven a obce a kraje budou muset mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Budou ale existovat i výjimky. Pokud by veřejný dluh přesáhl 60 procent HDP, kabinet by musel navrhnout "opatření vedoucí ke snížení této výše".

Ústavní norma předpokládá zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí.

Reklama

Výběr článků

Načítám