„Taková nominace může být zneužita jako úplatek svého druhu, např. výměnou za konkrétní hlasování ještě v době trvání mandátu,“ zdůvodňují finance razantní zásah do zaběhnuté praxe.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Zda se nová pravidla budou týkat i řady současných poslanců a senátorů, které jejich partaje navzdory veřejným proklamacím o stopce politickému trafikanství vyslaly do dozorčích rad, často bez větších zkušeností z oboru, ale není jasné.

Dlouhá cesta k zákonu

Od věcného záměru zákona přes paragrafové znění až k definitivnímu schválení může uplynout třeba celý rok.

Přestože tyto funkce pro zákonodárce nejsou nijak honorované, na politické strany působí jako mucholapky kvůli získání vlivu na chod významných firem.

Ačkoli se šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš donedávna bránil vypracování zákona s argumentem, že není potřeba na všechno sepisovat zákony, pod tlakem různých protikorupčních organizací ustoupil.

Jeho úřad nyní připomíná, že na absenci pravidel pro výběr řídících a kontrolních pracovníků do firem ovládaných státem opakovaně poukazuje i civilní kontrarozvědka (BIS). Podle tajné služby dochází v mnoha případech ke zkreslování a neúplnému informování dozorčí rady o fungování společnosti.

Kořist je lákavá

Výjimkou nejsou osobní vazby mezi managementem a představiteli kontrolních orgánů. „Tento stav může nahrávat zákulisním dohodám a politickým tlakům na obsazování daných míst, jejich rozdělovaní mezi politickými stranami jako ‚kořist‘ či udělovaní politikům jako ‚trafiky‘,“ zdůvodňují finance potřebu zákonné úpravy. Stát vlastní 102 podniků s ročním obratem přes 563 miliard korun. Tyto firmy patří mezi významné zadavatele veřejných zakázek, takže urvat něco z kořisti může být lákavé.

Jen v roce 2013 zadaly státní podniky a obchodní společnosti s majetkovou účastí státu zakázky za 80 miliard, přičemž část jejich nákupů a služeb nepodléhá zákonu o veřejných zakázkách a lze je vyhlašovat bez uveřejnění.

I kvůli tomu ministerstvo financí počítá, že lidé dosazovaní do funkcí v těchto firmách by měli být v první řadě odborníci, nikoli politici. Procházet by měli personálním výborem, který už dnes na základě vládního usnesení funguje a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si ho pochvaluje. Jenže v případě členů personálního výboru by mohlo Babišovo ministerstvo narazit.

Do výboru nominovali své zástupce premiér a oba místopředsedové vlády, tedy šéfové všech tří koaličních stran. Nově by členy výboru měla schvalovat vláda na návrh ministra financí. Vzhledem k obavám části ČSSDlidovců z koncentrace moci v rukou Babiše ale není jisté, zda takové řešení najde podporu.