Není přitom žádný účinný právní nástroj, jak je přinutit, aby respektovali kapacitní meze bytů a přispívali na poplatky v domě jako většina ostatních nájemníků.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Nelze je ani, pokud tak na úkor ostatních nečiní, z bytu „vyhnat“. Spíše naopak. S novým občanským zákoníkem se stali z bytu téměř „nevyhoditelnými“.

Poukazovali na to účastníci semináře Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků jednotek o dopadech nového občanského zákoníku (NOZ), který se konal v parlamentu.

„Co otravuješ!? Jsem brácha na návštěvě“

„Na Ostravsku a Karvinsku jsme v situaci, kdy přicházejí lidé ze Slovenska a jiných částí republiky, kteří ještě donedávna bydleli na ubytovnách, které se ruší. Hledají práci. Některým se to i podaří, mají rekvalifikační kurzy. Poté žádají o pronájem bytu a tuto žádost doloží příjmy. Zprvu nemáte sebemenší důvod, proč takovému člověku byt nepronajmout. Do tří týdnů ale zjistíte, že se k němu přistěhuje osm či deset dalších příbuzných,“ popsal na semináři obvyklý začátek potíží Petr Handl z jedné z největších správcovských firem v ČR, která u nás patří rovněž mezi největší vlastníky nájemních bytů.

Tvrdí, že jsou na návštěvě. A ta může podle nového občanského zákoníku trvat až dva měsíce Petr Handl, společnost spravující nájemní byty

Pronajímatel bytu sice má právo vymezit počet osob žijících v daném bytě, třeba že v 1+1 mohou být maximálně čtyři lidé. Jenže podle NOZ vlastník bytu už z něj nesmí vykázat osoby, jedná-li se o příbuzné nájemníka.

„Oni pak tvrdí, že jsou na návštěvě. A ta může podle NOZ trvat až dva měsíce. Teprve poté mají oznamovací povinnost. Dělají to tak, že poté odjedou na týden, a znovu se vrátí na další dvouměsíční návštěvu,“ dodal Handl.

Na pobyt početných a trvalých „návštěv“ přitom podle něho doplácejí ostatní nájemníci při rozepisování nákladů na společné služby v domě.

„V zákoně je u pojmu návštěva třeba vymezit normální časový úsek, kdy se jedná o návštěvu a kdy už ne, aby byla stanovena férová hranice, kdy už by hostující osoba měla přispívat na služby. Nepídí se po tom jen majitelé bytů, ale i nájemci,“ uvedla právnička ze Sdružení na ochranu nájemníků Lenka Veselá.

Výpověď. No a? Nikam nejdeme!

„Když už se totiž příbuzní takového nájemníka nakonec zapíší v evidenčním listě domu, tak poté na úřadě doloží, že mají zajištěné bydlení, a ihned žádají o sociální dávky,“ řekl Handl.

Podle něho vlastník a pronajímatel bytu sice může nájemní smlouvu takovému nájemníkovi vypovědět. Jenže, jak uvedl Handl, „oni v bytech zkrátka zůstávají a byt nepředají“.

Pak rozhoduje soud, jenže ten trvá v průměru patnáct až šestnáct měsíců. „A dovedete si představit, jak mezitím tito nájemníci se svými příbuznými na návštěvě takový byt užívají a jak to působí na ostatní nájemníky,“ dodal.

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček.

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Občanský zákoník nemůže řešit všechny vážné problémy související s bydlením. S velkými obavami sleduji přípravu zákona o sociálním bydlení. Není například zatím stanoven způsob, jak by obec mohla od soukromého vlastníka získat do užívání byt pro sociální bydlení. Právnická osoba si totiž podle zákona nemůže pronajmout byt,“ dodal zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček.