Na základě nejen vlastních výzkumů, které provádí v brněnském centru reprodukční medicíny a genetiky Repromeda, teorie o mužích, kterým ubývají pohlavní buňky, odmítá.

„Je zřejmé, že trend poklesu nebyl prokázán,“ dospěl k jednoznačnému závěru Trávník, jenž své poznatky publikoval v řadě studií.

Zbytečná panika

Za panikou o poklesu spermií může být publikace dánské vědkyně Elisabeth Carlsenové a kolektivu z roku 1992, která vzbudila v odborném světě velký rozruch. „Odstartovala i obavy o osud lidstva a výdej spousty grantových prostředků na studium příčin tohoto jevu,“ uvádí.

„Když si práci pozorně přečteme, zjistíme, že autoři data chybně hodnotili, nebrali ohled na nedostatečnou velikost souborů, které byly jejich zdrojem,“ zdůrazňuje s tím, že ani nemohli sledovat dlouhodobý trend.

Podle Prof. Pavla Trávníka nehrozí vylidnění pro nízkou kvalitu spermií. Ilustrační foto z novorozeneckého oddělení Porodnice na Obilním trhu v Brně.

Podle Prof. Pavla Trávníka nehrozí vylidnění pro nízkou kvalitu spermií. Ilustrační foto z novorozeneckého oddělení Porodnice na Obilním trhu v Brně.

FOTO: Jan Trojan, Právo

Dánské odborníky kritizuje za to, že odkazují na publikace z 30. a 40. let, kdy měla být koncentrace spermií kolem 100 miliónů na mililitr i větší, přičemž tyto hodnoty zásadně ovlivnily křivku trendu v publikované práci.

Trávník cituje i další studii (Olsena a spolupracovníků) z roku 1995, podle které byla v letech 1969–90 průměrná koncentrace spermií 73 miliónů na mililitr a v roce 2010 rovněž, podle trendu dánské studie by ale měl medián dosahovat v onom roce jen zhruba 44 miliónů na mililitr.

Za deset let žádný rozdíl

Dánští autoři podle prof. Trávníka nevzali ani na vědomí, že ve 30. a 40. letech nebyla ustálená metodika vyšetření spermiogramu, nemluvě o vybavení laboratoří. Jen stěží jsou srovnatelné tehdejší výsledky se současnými.

Na svém pracovišti prof. Trávník analyzoval již před několika lety zhruba 6000 spermiogramů a s překvapením zjistil, že i když vyšetřují páry s poruchou plodnosti, za deset let k žádnému snížení parametrů nedošlo.

Brněnský klinický embryolog poukazuje rovněž na určité zjednodušení pojmu tzv. spermiogramu: „Tento termín zkratkovitě označuje běžné laboratorní vyšetření spermatu. Nejen mezi laiky se hovoří o tom, že pacient je neplodný, protože má špatný spermiogram.“

Koncentrace spermií v ejakulátu je podle něj sice poměrně snadno měřitelná, ale u každého je třeba počítat s velkými individuálními výkyvy, které závisí mimo jiné na teplotě organismu i okolního prostředí, jak tělo hospodaří s vodou a na dalších vlivech.

Odborníci dnes také vědí, že i muži s méně než devíti milióny spermií v jednom mililitru jsou plodní, a naopak řada mužů s vyšší koncentrací spermií má poruchu plodnosti. „Převážná většina těchto poruch je ovšem řešitelná metodami asistované reprodukce,“ uvádí Trávník.