Článek
Celý případ je zvláštní v tom, že nárok řádu sv. Voršily na historické předměty nevychází z restitučního zákona z roku 2012, ale z tzv. výčtového zákona z roku 1990.
Voršilky podaly u obvodního soudu Prahy 5 žalobu na Středočeský kraj, jehož příspěvkovou organizací muzeum je. Žádají hlavně historické předměty denní potřeby, např. obrazy, sochy, oltáře, skříně, stoly či nádobí.
„Ano, řád sester voršilek podal na Středočeský kraj žalobu. Je to složitější, protože žádost o vydání není podle nového restitučního zákona, ale podle výčtového. Proto nemůžeme argumentovat, že nejsme povinnou osobou, jako v jiných případech,“ řekl Právu krajský radní pro kulturu Zdeněk Štefek (KSČM).
Narážel na řadu případů, kdy se nyní církve domáhají vrácení majetku ve vlastnictví krajů, ačkoli restituční zákon s tím nepočítá.
Podle Štefka není vůbec jasné, proč řád požádal až po tak dlouhé době. „Soud bude muset objasnit, proč si o věci požádaly až po více než dvaceti letech. My jsme sbírky dostali v roce 2003, v době, kdy vznikly kraje, a od té doby se o ně staráme s péčí řádného hospodáře a zpřístupňujeme je veřejnosti,“ dodal Štefek.
Ředitelka muzea Světlana Hrabánková Právu řekla, že voršilky o umělecké předměty požádaly již jednou v 90. letech, ale nakonec z toho sešlo. „To jsme byli ještě okresní muzeum pod státem. Domluvili jsme se, že jsme ochotni jednat, a začali jsme ty předměty dohledávat. Po několika dopisech se ale řád odmlčel,“ uvedla ředitelka. Proto považuje za podivné, když po letech sestry požádaly znovu.
Seznamy majetku vznikly později
Řád stejně jako v případu provozní budovy Národního divadla zastupuje Zdeňka Nocarová z advokátní kanceláře Nocarová Jašek & Partners. Ta důvody, proč podaly žalobu s takovým zpožděním, nechtěla komentovat.
Českomoravská provincie Římské unie řádu sv. Voršily se na kutnohorské muzeum s žádostí na vydání sbírkových předmětů obrátila 18. listopadu 2013. Rada kraje ale tuto žádost odmítla.
Podle Štefka řád opírá svůj nárok o dva seznamy z Národního archivu. Jeden je nazván „Soupis movitého majetku konventu řádu sv. Voršily v Kutné Hoře“, je napsán na stroji a datován je pouze na poslední stránce rukou 28. září 1950, s nečitelným podpisem.
Dále mají sestry v ruce dokument nazvaný „Výkaz likvidace movitého majetku Konventu sester sv. Voršily v Kutné Hoře“ ze dne 31. 8. 1959. Podle zákona budou sestry muset dokázat, že se požadovaný majetek ke dni 10. dubna1950 nacházel v prostorech kláštera sv. Voršily v Kutné Hoře.
Podle Hrabánkové bude pro řád těžké dokazovat, že předměty byly součástí kláštera, protože oba dva seznamy vznikly až poté, co komunisté voršilky z kláštera vyhnali.