Postřiky obsahující pesticidy jsou koktejly celé řady nebezpečných chemických látek. Lze mezi nimi nalézt prokázané karcinogeny, pak také látky, u kterých existuje podezření, že mohou být karcinogenní, tedy rakovinotvorné, či látky velmi toxické. Není tedy pochyb o tom, že postřiky mohou způsobit zdravotní komplikace zvířatům i lidem.

„Látky obsažené v postřicích na řepku stojí za hromadnými úhyny včelstev a drobných živočichů, ale také jsou schopny narušit vývoj plodu u zvířat, jako například hříbat v těle klisen,” upozorňuje v pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz MUDr. Miroslav Šuta z Centra životního prostředí a zdraví.

Vědecké studie navíc potvrdily, že tyto látky mají podobné účinky i na lidi. Například podle kalifornské studie pesticid chlorpyrifos způsobuje změny v některých částech mozku.

Děti, které jsou látce vystaveny, mají problémy s pamětí a inteligencí, častěji také trpí autismem. Pokud tedy přijdou do styku s touto látkou těhotné ženy, byť jen v malém množství, může to vést k nevratným změnám ve struktuře mozku ještě nenarozeného dítěte. Přičemž právě tento pesticid patří ve světě k nejčastěji používaným. Jen v České republice je ho ročně použito kolem 140 000 kilogramů. Drtivá většina přitom končí právě na žlutých lánech s řepkou.

Graf vývoje spotřeby pesticidů v ČR - po roce 1989 došlo k prudkému poklesu spotřeby, po roce 1996 začal opětovný nárůst, který byl nejmarkantnější (30%) po roce 2004 a tedy po vstupu ČR do EU.

Graf vývoje spotřeby pesticidů v ČR - po roce 1989 došlo k prudkému poklesu spotřeby, po roce 1996 začal opětovný nárůst, který byl nejmarkantnější (30%) po roce 2004 a tedy po vstupu ČR do EU. V roce 2013 došlo k poklesu, ale dle zprávy Ministerstva ŽP pouze v důsledku horkého a teplého léta.

FOTO: archív

Proto by lidé žijící v bezprostřední blízkosti těchto polí měli být od zemědělců dopředu informováni, kdy budou provádět postřiky, jelikož pesticidy mohou být velmi dobře unášeny větrem a mohou tedy ohrozit nejen domácí a lesní zvěř, ale i samotné lidi.

Paradoxem je, že zatímco podle pokynů Státní veterinární správy mají zemědělci povinnost informovat dva dny dopředu o použití pesticidů včelaře v okruhu pěti kilometrů, chovatele dalších zvířat ani lidi žijící v bezprostřední blízkosti polí informovat nemusí. Žádný zákon ani jiná norma jim to nepřikazuje. A to přestože Česká republika již před dvěma lety přijala  Národní akční plán na snížení užívání pesticidů, jehož cílem je i minimalizování ohrožení zdraví zvířat a lidí a tedy i včasné varování před postřiky.

Tento plán je tak zcela ignorován. Používání pesticidů neustále roste a na bezpečnost zvířat a lidí nikdo nehledí.

„Veřejnost není takřka vůbec informována o vážných rizicích způsobených postřiky. Přitom v obklíčení žlutých lánů žijí statisíce lidí, kteří ani nemají právo dozvědět se, kdy budou zemědělci pole stříkat. A tak jsou nebezpečným chemických látkám vystavena nejen zvířata, ale například i hrající si děti a těhotné ženy. Hned po první reportáži se nám začala ozývat spousta lidí popisujících vážné zdravotní problémy jak zvířat, tak lidí,” vysvětluje autor a moderátor pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz Jan Tuna.

Společně s kolegou Jakubem Klingohrem chtějí dotlačit ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) k tomu, aby jeho úřad připravil zákon, který povinnost dopředu hlásit stříkání polí zavede, a aby používání pesticidů začalo také zásadně klesat. Tedy, aby ministerstvo konečně začalo dodržovat národní akční plán, kterým je vázáno.

Video

A DOST - Žlutá smrt 2


Nebezpečný koktejlový efekt

V souvislosti s používáním toxických látek  totiž odborníci upozorňují na tzv.koktejlový efekt.

„Přestože vědci stále ještě věří, že u toxických látek existují tzv. bezpečné limity, při jejichž užití nedochází k ohrožení zdraví jedince, nikdo nedokáže říct, co se stane, když se použije najednou hned několik takových látek s hraničními limity škodlivosti,” upozorňuje Prof.Ing Jana Hajšlová, CSc z Ústavu analýzy a výživy potravin VŠCHT.

Nejvíce sporů se vede kolem karcinogenů a toho, zda lze skutečně určit u těchto látek  bezpečnou hranici. „U karcinogenů je to jako loterie, čím více toho pesticidu do těla dostaneme, tím se zvyšuje pravděpodobnost onkologického onemocnění. Ale teoreticky toto onemocnění může vyvolat i pouhá jedna molekula," dodává MUDr. Miroslav Šuta z Centra životního prostředí a zdraví.