Prezident reagoval na otázku, zda souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který členství Kyjeva v NATO odmítá. "Já s tímto názorem naprosto souhlasím," řekl Zeman.

Steinmeier se ve víkendovém rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel vyslovil proti členství Ukrajiny v alianci. "Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v alianci," řekl německý politik. Hospodářská a politická modernizace Ukrajiny je podle něj "projektem na několik pokolení". V této souvislosti nemá ani smysl spekulovat o členství UkrajinyEvropské unii, řekl Steinmeier.

Ukrajina je podle dosud platné ústavy neutrálním státem a její členství ve vojenských paktech je nepřípustné. Nová proevropská koalice, která vzešla z nedávných parlamentních voleb, ale v připravovaném programovém prohlášení členství v Severoatlantické alianci označuje za jeden ze svých cílů. Prezident Petro Porošenko v neděli prohlásil, že o vztahu země k NATO nebude rozhodovat nikdo jiný než ukrajinský lid v referendu.

"Chtěl bych (Steinmeiera) ještě doplnit slovy předsedy SPD pana (Sigmara) Gabriela, která pronesl v Srbsku, kde říkal, že Německo by mělo přehodnotit v pozitivním smyslu své vztahy s Ruskem," poznamenal Zeman. "Jsem rád, že dochází k postupnému obratu. I když jsem byl jeden z těch, kdo za tento obrat sklidili nechci říci urážky, ale poměrně hloupou formu agrese, tak vidím, že tato tendence se posiluje," dodal prezident.

Různé výklady finlandizace

"Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci," řekl český prezident.

Termín finlandizace se dostal do politického slovníku po druhé světové válce jako označení pro komplikovaný vývoj vztahu poválečného Finska k Sovětskému svazu. V zájmu zachování své svrchovanosti tehdy Finsko řídilo svou zahraniční politiku s ohledem na stanoviska sousední komunistické mocnosti. Finlandizace se od té doby chápe jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.

Jiný výklad pojmu nabízí prezidentský mluvčí. Podle Jiřího Ovčáčka je finlandizace označením pro neutrální status. "Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most," vzkázal mluvčí ČTK esemeskou.

Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Pražského hradu, je finlandizací rozuměno "samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů".

V samotném Finsku je tento termín většinou společnosti vnímán pejorativně.

Finsko diskutuje o vstupu do NATO

Právě ve Finsku se přitom kvůli rostoucímu napětí v oblasti rozběhla diskuse o možném vstupu do NATO. Je pro něj i současný premiér Alexander Stubb.

Otevřeně o této možnosti mluvila bývalá ministryně zahraničí Elisabeth Rehnová, která k současnému politickému vývoji řekla: „Jde hrozným směrem. Je to jen sto let, co jsme získali nezávislost na Rusku. Nepokusí se získat zpět, co jim patřilo před sto lety?“ Sama se domnívá, že tak daleko Putin nezajde, ale dodala, že strach z vojenské akce Ruska je reálný.

Otázka vstupu Finska do NATO je natolik aktuální, že se k němu už vyjádřil finský prezident Sauli Niinsito, který zmínil i časté narušení finského vzdušného prostoru: „Máme dlouhou historii s Ruskem a ne vždy mírovou, takže všechno, co Rusové dělají, Finové registrují a opatrně uvažují, co to může znamenat.“ Podporu vstupu ale nevyjádřil a varoval před možnými důsledky tohoto kroku: „Jestliže by Finsko vstoupilo do NATO, bezpochyby by to poškodilo jeho vztahy s Ruskem.“ Zmínil přitom 1300 kilometrů dlouhou společnou hranici.