Článek
„V srpnu 1989 jsme vyvinuli takové obrovské vlivové působení na Václava Havla, že se sám aktivně zapojil do utlumení akce 21. srpna. Přispěl k tomu, že akce skončila prakticky fiaskem,“ řekl Lorenc v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Jednou ze zásadních úloh zpravodajských služeb bylo jednak zjišťovat míru radikalizace připravovaných protestních akcí a vlivově působit na to, aby protesty proběhly co nejméně radikálně,“ dodal.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Václav Havel na Fóru 2000.
O disidentech věděli všechno
Komunistická tajná policie věděla podle Lorence o disidentech úplně všechno. „Všechny vznikající skupiny byly výrazně infiltrované. StB byla úplně, úplně informovaná o vývoji těchto hnutí,“ uvedl Lorenc.
V událostech 17. listopadu, kdy pohotovostní pluk brutálně zakročil proti demonstrantům, nesehrál podle svých slov žádnou roli. „Pohotovostní útvar mi nepodléhal. Podléhal národnímu ministerstvu vnitra. Na opatřeních 17. listopadu jsem se nijak nepodílel – byla to čistě pražská akce,“ řekl Lorenc.
Připustil ale, že informován o dění byl, právě proto, že ministr vnitra nebyl v tu chvíli v Praze. „Ptali se mě, jestli je možné zasáhnout. Odpověď byla jednoznačná – ne. I když nátlak byl, určitých telefonátů bylo nepočítaně. Hlavní z nich byl Miroslav Štěpán,“ vzpomínal Lorenc.
Štěpán byl v listopadu 1989 předsedou Městského výboru KSČ v Praze a byl jediný představitel komunistů, který byl kvůli zásahu na Národní třídě odsouzen. Zemřel letos v březnu. [celá zpráva]
„Reálný socialismus nebyl autentický“
Lorenc také řekl, že už od roku 1986 bylo jasné, že musí dojít k zásadním společenským změnám. Uvedl, že v lednu 1989 navrhoval společně s Rudolfem Hegenbartem, bývalým místopředsedou české vlády a pak vedoucím oddělení státní administrativy ÚV KSČ, memorandum, které mělo signalizovat zásadní změnu poměrů v Československu.
„Například se v něm navrhovalo přehodnocení roku 1968, a to se všemi, i personálními důsledky. Vláda už neměla být čistě komunistická, měli v ní být i nestraničtí odborníci,“ řekl Lorenc. ÚV KSČ ale nakonec materiál shodil ze stolu.
„V tu chvíli už bylo jasné, že Sovětský svaz ztratil zájem o střední Evropu, náš pokus předložit memorandum skončil neúspěchem, a tak byl jeden cíl: aby ta změna skončila s co nejmenšími ztrátami pro budoucnost našeho národa,“ řekl Lorenc.
V rozhovoru kritizoval bývalý režim. „Byrokratický socialismus, který jsme nazývali reálným, nebyl autentickým socialismem,“ poznamenal.