Článek
„Měli bychom poskytnout silnou podporu a těžké zbraně, bude-li to zapotřebí. Čím silnější bude Ukrajina, tím silnější bude signál pro Rusko, že draze zaplatí, když bude pokračovat,“ vyzval Panetta.
Ekonomické sankce jsou podle něj jen jedním z kroků, jimiž by měl Západ na ruskou agresi reagovat. „NATO by mělo posílit svou přítomnost v zemích kolem Ruska a znemožnit tím další agresi,“ doplnil. Spojené státy by také měly středo- a východoevropským státům pomoci v budování energetické nezávislosti, aby „nemohly být vydírány Ruskem“.
Nulová tolerance agresi
„Nebudeme tolerovat další teritoriální agrese. Putin ví, co je síla, ale ví také, co je slabost. Pokud ucítí nějakou slabost, bude pokračovat v tom, co dělá na Ukrajině,“ dodal.
Muž, který dohlížel na operace vedoucí k likvidaci Usámy bin Ládina, varoval před množstvím krizí, kterým současný svět čelí.
„Padesát let jsem aktivní ve veřejné politice a nikdy jsem neviděl tolik hrozeb, kolika čelíme teď,“ zdůraznil. Na prvním místě uvedl Islámský stát, který je „ochotný páchat zlo jen pro to, aby prosadil své fanatické myšlenky“. Nebezpečím jsou podle něj také nevyzpytatelná Severní Korea, která disponuje jadernými zbraněmi, a Írán, jenž o ně usiluje.
Strach o plyn
Hodnocení situace na Ukrajině se nevyhnul ani ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Je přesvědčený, že v zemi zuří souboj mezi dvěma nacionalismy: tím ukrajinským, který má kořeny na západě země, a tzv. velkoruským, jenž Rusy, Ukrajince a Bělorusy považuje jen za dílčí složky velkého ruského národa. „V dilematu své orientace by se měli rozhodnout především Ukrajinci sami, kteří se s ním vypořádávají po staletí,“ prohlásil ministr.
Ukrajinská krize s sebou nese i obavy o plynulé dodávky ruského plynu. Podle analýz, které si resort vypracoval, půlroční výpadek ukrajinského tranzitu nebude pro ČR znamenat výraznější problém – může jej nahradit svými zásobami a také alternativními trasami.
Stavridis pochválil Čechy v Afghánistánu
Admirál James Stavridis, který tři roky stál v čele Velitelství jih americké armády, zdůraznil především obavy z násilného extremismu představovaným především Islámským státem, ale i milicemi Boko Haram v Nigérii. Stavridis ocenil roli české armády v Afghánistánu. Tamní vývoj je podle něj „mírně pozitivní“ především proto, že roli přebírají afghánské ozbrojené složky.
Zatímco v krátkodobém horizontu se nedá vyhnout užití tvrdé vojenské síly, což je i případ boje s Islámským státem, dlouhodobě bude rozhodovat tzv. měkká síla – výstavba mostů mezi národy, naslouchání druhému či sdílení dobrých myšlenek.