Analýzu, kterou se Právu podařilo získat, brzy předloží Babiš vládě. Úředníci posuzovali možnosti soudního a daňového odčerpávání majetku z nedoložených příjmů.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Řešení cílí na situaci, kdy si daňový subjekt žije nad poměry, přestože přiznává nízké příjmy. Předpokládá to zavedení prvků životního stylu, popřípadě mapy blahobytu pro území ČR, která rozliší míru blahobytu v závislosti na charakteru jednotlivých regionů,“ uvádí analýza.

Tuto cestu autoři nazývají zdaněním ze životního stylu.

V podezření majitelé lodí, letadel či koní?

Ministerští úředníci odkazují na zahraniční zkušenosti v některých zemích, třeba Francie, kde bohatí platí paušální daň z bohatství při určitém příjmu. Sleduje se, zda mají domácí zaměstnance, auta, lodě, letadla či dostihové koně.

To, že někdo něco nepřiznal, se dá vysledovat mj. tím, že jeho majetek nebo životní styl neodpovídá příjmům. K tomu mohou sloužit i majetková přiznání. Při podezření by musel poplatník prokázat, že má dostatečně vysoké příjmy.

„Správce daně v rámci daňového řízení nebude zkoumat otázku, zda daný příjem je legální nebo nelegální, ale bude pouze řešit, zda daňový subjekt unesl, či neunesl důkazní břemeno,“ podotýkají analytici.

Pokud by se měl nelegálně získaný majetek odčerpávat daňovým mechanismem, pak by podle analýzy nebylo možné sebrat veškerý nezákonný majetek, ale pouze by se jeho majiteli mohla zdanit ta část příjmů, které nepřiznal ke zdanění. Předmětem daně totiž může být jen příjem, nikoli majetek.

Vyšší daně? To je nejisté

Tvůrci ministerské analýzy připouštějí variantně i úpravu daní. V první by byly nastaveny vyšší daně. Ve druhé by šlo o daň tzv. prohibitivní, která však prý nerespektuje základní principy daňového práva. Byla by totiž nastavena v takové výši, že by de facto suplovala konfiskaci majetku.

„Uplatnění prohibitivní sazby by ve svém důsledku představovalo skrytou sankci, což je porušení principu, podle něhož má mít daň nesankční povahu,“ upozorňuje analýza. Zároveň ale přiznává, že by vynesla víc.

Ze sedmi kritérií, která úředníci zkoumali, byla daňová opatření vyhodnocena jako vhodnější ve dvou případech – bylo by to rychlejší a levnější. Zbývá ještě cesta soudní. Obě varianty jsou podle dokumentu MF možné, a proto je lze kombinovat.

Formou zvláštního soudního řízení by bylo podle analýzy možné odčerpat větší část nelegálně nabytého majetku, bylo by možné vyžadovat informace za delší časové období a rozhodování by bylo kvalifikované. Soudy by podle úředníků navíc dosáhly i na majetek v zahraničí či ten, který již mezitím získala jiná osoba.

Soudní řízení mělo i větší preventivní dopad, protože procesy by byly veřejné. Dalším argumentem je podle Babišových úředníků i menší zneužití nástroje k perzekuci poctivých lidí.

Vypukne spor o retroaktivitu

Soudní řízení doporučují tvůrci analýzy použít tam, kde státní zastupitelství po návrhu policie či pracovníků celní nebo finanční správy získá důvodné podezření, že majetek byl získán nelegálně. Vlastník by prokazoval, že tomu tak není. Protože ale české právo ctí zásadu presumpce neviny, „nelze zatím důkazní břemeno přenést na osobu, která má majetek v držení“, upozorňuje analýza.

Analytici MF připomínají Slovensko, kde zahájení stíhání na základě pouhé fikce tamní ústavní soud odmítl. Počítají proto u nás se dvěma fázemi řízení.

Nejprve by musel soud posoudit, zda jsou naplněny předpoklady pro jeho zahájení. Pokud by potom soud dospěl k tomu, že jde o nelegálně nabytý majetek, mohl by rozhodnout o jeho konfiskaci.

Předpokládá se, že se ozvou i námitky retroaktivity, protože půjde většinou o majetek nabytý v minulosti. MF dává ke zvážení, zda by nebylo dobré se inspirovat lhůtou pro vydržení nemovité věci, která je v ČR 10 let.

Co s vlastnickým právem

Tvůrci analýzy se také zamýšlejí nad tím, co s ochranou vlastnického práva. „Cílem právní úpravy je odčerpávat majetek, který nebyl nabyt legálně. Jedná se tedy o majetek, k němuž osoba, která jím disponuje, nemohla získat vlastnické právo,“ argumentují.

Analýza připomíná, že „mechanismy k odčerpávání majetku, který nade vši pochybnost pochází z nelegálních zdrojů, již současné zákony umožňují“. Tvrdí ale, že často chybějí přímé důkazy, z jakých zdrojů majetek pochází.