Článek
„Vycházeli z vlastenectví, z lásky k rodné zemi a k lidem, kteří v ní žijí. Klíčová otázka zní: Existuje ještě dnes takové vlastenectví? Byli bychom ještě dnes schopni toho, k čemu se odhodlali lidé v květnu 1945?“ ptal se Štěch.
Podle něj se dnes pojem vlastenectví zneužívá více než kterýkoli jiný. Někdo ho zaměňuje s nacionalismem a xenofobií. Jiní tvrdí, že vlastencem je ten, kdo nesnáší Evropskou unii a Brusel. „To žádné hrdé vlastenectví není, to je naopak demagogie a pokrytectví,“ uvedl Štěch.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pietní akt Český rozhlas ke květnovému povstání roku 1945. Na snímku Peter Duhan ředitel rozhlasu, premier ČR Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček předsedas PS, Alena Gajdůšková a Milan Štěch předseda Senátu ČR.
Vlastenci se podle něj řídí pozitivním programem, i když žijeme v relativně poklidných časech. „Alespoň zatím. I proto nám nemůže být lhostejné, co se děje na Ukrajině. Právě na Ukrajině vidíme často spíše nacionalismus než vlastenectví. Týká se to Ukrajinců i Rusů,“ doplnil Štěch.
České vlastenectví podle něho nespočívá v oslavách sportovních vítězství. Ani v tom, když zdejší právní subjekty platí daně jinde, nebo rovnou sídlí v daňových rájích.
V květnovém povstání zahynulo 12 tisíc z celkových více než 300 tisíc obětí 2. světové války v ČR. „Co by asi řekli, kdyby měli možnost vidět ČR v roce 2014?“ ptal se Štěch.
Wagnerovské finále
Předseda Sněmovny Jan Hamáček, premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD) i pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) vyzdvihli roli česky vysílajícího rozhlasu v květnových událostech. „Svoboda nemůže být bez svobodného šíření informací,“ uvedl Hamáček.
Sobotka připomněl, že 5. května jen v hlavní budově rozhlasu padlo 89 zaměstnanců, českých policistů a povstalců, kteří uposlechli výzvy o pomoc. „Pražské povstání v květnu roku 1945 ukázalo, že v českém národě existuje velký počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat, riskovat svůj život a se zbraní v ruce povstat proti okupantům,“ dodal Sobotka.
Pietní akt Český rozhlas ke květnovému povstání roku 1945. Na snímku premier ČR Bohuslav Sobotka
Odmítl tvrzení, že květnové povstání nemělo vojenský význam. Podle něho byl naopak strategický význam velký., „Došlo k zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed,“ řekl premiér, nezapomněl připomenout 300 padlých Vlasovců a 692 ruských vojáků.
Hudeček připomněl, že bez rozhlasu by se Pražané v květnu 1945 nejspíš nedozvěděli o ustavení České národní rady. „Obava, že se Němci pokusí Prahu opevnit a použít jako scénu pro wagnerovské finále, byla podle historiků zcela na místě. Plány na vyhození pražských mostů do povětří náležely ke standardním obranným opatřením,“ řekl Hudeček. Lidé podle něho často bojovali proto, že v září 1938 nesměli pozvednout zbraň.