Návštěvníci během jediného dne budou moci vidět suť, jež zbyla z přes 15 metrů vysoké Stalinovy sochy se zástupem lidí za sebou, jemuž se přezdívalo fronta na maso.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Otevřeno bude od 10 do 19 hodin, v prostorách budou informační panely,“ řekl Martin Kotas z obecně prospěšné společnosti Opona, které spolu s hlavním městem akci pořádá.

Do 15. května bude na Letné Kalendárium totality, výstava v podobě stylizované autobusové zastávky, která mapuje období let 1944 až 1990.

Sebevražda autora

Historik architektury Zdeněk Lukeš nepochybuje o tom, že hora suti, která se v podzemí nalézá, je zbytek původního Stalinova pomníku. Jeho autorem byl Otokar Švec, který jen krátce před slavnostním odhalením spáchal sebevraždu. Předtím totéž učinila jeho žena. Pod architektonickým ztvárněním pomníku jsou podepsáni manželé Štursovi.

Švec tvořil už před válkou. „Rozhodně nebyl prototypem člověka, který by měl vyhrát soutěž na Stalinův pomník. Nepatřil k levicové avantgardě,“ řekl Lukeš.

Podle něho se vyrojilo mnoho teorií, co se stalo s materiálem z odstřeleného pomníku. Ten byl před samotným odstřelem v roce 1962 obehnán vysokou ohradou. Šlo ale o obrovské množství, zabírá značnou část podzemního prostoru pod bývalým pomníkem. „Myslím, že gros pomníku je tady,“ ukázal Lukeš na hromadu suti, desítky či stovky tun.

Pomník by si cenou nezadal s tunelem Blanka

Lukeš připomněl, že po odstřelu se pod Stalinem skladovaly brambory, přestože vznikl nápad třeba na to, aby se sem deponovaly komunistické sochy, například snad jediné sousoší Lenina se Stalinem z Olomouce. I mnohé další. A prostor po bývalé soše je také nevyužitý, podle Lukeše by to tam slušelo například vyhlídkové kavárně.

Podle Jana Šindeláře, který Stalinově pomníku věnoval diplomovou práci, bylo místo pro sochu původně jinde. Základní kámen byl totiž položen na místě Havanského pavilónu, a to v roce 1949. Stavba se kvůli budování základů protáhla do roku 1955, ačkoli Stalinův kult osobnosti skončil krátce po jeho smrti v roce 1953. Náklady na budování pomníku nebyly vůbec malé. Po měnové reformě byly vyčísleny na 140 miliónů korun. „Po přepočtu je to snad více, než kolik bude stát tunel Blanka,“ doplnil Kotas.