Soudkyně Lucie Šternová své rozhodnutí odůvodnila tím, že Jourová neměla z vazby možnost kontaktu se společností MWH, pro kterou v té době pracovala. Firma kvůli časové tísni dala přednost náhradníkům.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Podle Šternové je příčinná souvislost mezi vazbou Jourové a jejím ukončení spolupráce s firmou. „Pokud by nebylo trestního stíhání žalobkyně a zejména jejího vzetí do vazby, pak by účast žalobkyně na projektu společnosti MWH byla zcela zřejmá,“ řekla soudkyně.

Část dá na humanitární účely

Jourová bere verdikt jako satisfakci. Připomněla, že jí kauza výrazně zasáhla do života. Část peněz proto věnuje svým dětem, které byly kauzou dotčeny a část dá na humanitární účely. Finance by mělo dostat sdružení na podporu výstavby chráněného bydlení pro mentálně postižené v Třebíči. „Bude to minimálně půl miliónu,” dodala.

Jourové už jednou soud omluvu i odškodné ve výši 3,6 miliónu přiznal. Městský soud ale rozhodnutí zrušil, nemajetkovou újmu i důvod pro omluvu považoval za promlčené, náhradu na odškodné označil za nepřezkoumatelnou a pro přesnější přezkoumání důkazů ohledně ušlé mzdy vrátil případ zpátky obvodnímu soudu.

Jourová působila na ministerstvu pro místní rozvoj jako náměstkyně ministra v letech 2003 až 2006. Po neoprávněném obvinění z korupce v roce 2006 z funkce odešla.

Byla obviněna z toho, že přijala dvoumiliónový úplatek od starosty Budišova Ladislava Péti za to, že se zasadí o přiznání evropských dotací na opravu budišovského zámku. Stíhání skončilo v létě 2008 konstatováním, že se skutek vůbec nestal. Jourová strávila ve vazbě přes měsíc.