„Chceme zákon schválit do konce června, aby ředitelé škol věděli ještě tento školní rok před prázdninami, s jakými učiteli mohou počítat 1. září,“ vysvětlil Chládek.

O normě chce proto ve Sněmovně hlasovat hned při prvním čtení, bez toho, aby o ní jednali poslanci ve výborech. Jenže to se právě šéfovi toho školského, Jiřímu Zlatuškovi (ANO), vůbec nelíbí.

„Není to změna, která by byla na takové rychlé projednání vhodná. Jistě se v otázce zákonných požadavků v posledních letech mnoho zanedbalo - a týká se to jak posledních několika ministrů, tak lidí pod nimi, kteří dnes asi panu ministrovi tuto změnu v rámci kontinuity resortu narychlo připravují. To ale není důvod pro obcházení řádného projednání,“ napsal Zlatuška Novinkám v SMS.

Zlatuška: Chládek nás chce obejít

Nekvalifikované kantory Zlatuška ve školách příliš nechce, vidí mezi nimi však výjimky. „Velmi záleží na charakteru té 'nekvalifikace'“. U učitelů jazyků například záleží na tom, jak se MŠMT chová k nostrifikacím jejich vzdělání ze zahraničí,“ dodal.

Zlatuška očekává, že Chládek školskému výboru dodá nejen znění zákona, ale i analýzu, která mu předcházela. „Základem kvalifikované změny zákona musí být dialog výkonné a zákonodárné moci, nikoli ministrova snaha zákonodárce maximálně obejít,“ dodal.

Například lidovci ale s plánem Chládka nemají problém. Jejich předseda a vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek Novinkám řekl, že zákon určitě schválí co nejrychleji.

„Na jednu stranu potřebujeme kvalifikované pedagogy, kteří budou svou práci odvádět výborně, na druhou stranu je jasné, že ta situace je vyhrocená a nemůžeme ohrozit školy,“ řekl šéf KDU-ČSL. Domnívá se, že případné nedostatky zákona lze vyřešit už na jednání vlády.

Zabránit odchodu učitelů

Norma má za cíl odvrátit odchod několika tisíc učitelů ze škol kvůli jejich nedostatečné kvalifikaci. Podle platné legislativy by totiž od prvního ledna 2015 měli mít všichni vyučující na školách vysokoškolské vzdělání, nebo studium na vysoké škole alespoň zahájeno.

Podle analýzy ministerstva školství by se na pedagogické školy muselo přihlásit asi sedm tisíc kantorů, mezi nimi i ti, kteří mají těsně před odchodem do důchodu.

Chládek se problém snaží odvrátit několika kroky navrženými v zákoně. Stanovil výjimku, aby si studium nemuseli doplňovat učitelé starší 55 let s dvacetiletou praxí, trenéři, umělci a rodilí mluvčí. Zároveň chce, aby ředitelé škol mohli na nezbytně nutnou dobu uplatnit výjimku pro toho z pedagogů, kteří nesplňují podmínky odborné kvalifikace, pokud by na jeho místo nesehnali náhradu.

Zákon má zároveň umožnit vznik registru pedagogických pracovníků jako informační systém veřejné správy. Měl by omezit situace, kdy je ve školách nedostatek kantorů, ačkoliv jich je velké množství registrováno na Úřadech práce.