"Jsem velice vděčen velkému gosudarovi Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, že nás včas upozornil na důležitost NATO. Někteří politici už na to zapomínali a přiznávám, že také u nás ve Sněmovně, ba dokonce ve vládě, byl sklon k tomu, abychom náš obranný rozpočet zkrátili," řekl v projevu na konferenci Schwarzenberg.

Vyjádřil přání, aby ruská vojenská intervence na Ukrajině přispěla k "vystřízlivění" západních politiků ve vztahu k obraně a navýšení rozpočtů armádám.

"Období, kdy bylo nemyslitelné, že by v Evropě jeden stát obsazoval území druhého, skončilo. A tím, co se děje na Krymu, jsme se šťastně vrátili tam, kde jsme byli v první polovině 20. století a v 19. století. Totiž k přesvědčení, že velmoci mohou dělat, co chtějí," uvedl Schwarzenberg.

Vstup zajistil ČR stabilitu, ocenil Sobotka

Předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka zdůraznil roli, kterou Severoatlantická aliance sehrála v zajištění historicky největší bezpečnosti státu. "Česká republika nikdy neměla takové záruky, jaké jí dává členství v NATO," řekl. Po vstupu do aliance stabilitu ocenili zejména zahraniční investoři, jejichž podnikání v ČR vedlo k hospodářskému růstu země, zdůraznil Sobotka.

Tradičně proti NATO se v projevu postavil předseda komunistů Vojtěch Filip. Zkritizoval, že rozhodnutí o vstupu do aliance učinili v 90. letech minulého století politici, a nikoli lidé. Řada občanů přitom podle něj členství v alianci neuznává.

Předseda vládní KDU-ČSL Pavel Bělobrádek naopak řekl, vstup do NATO byl součástí volby, do jaké části světa bude Česko patřit. Armáda by podle něj v současnosti neměla být "otloukánkem", kterému politici jen berou peníze. "Evropa nemusí být vyloučena ani z konvenčních hrozeb, které vidíme teď okupací Krymu," uvedl Bělobrádek.