Hlavní obsah

Muž, který pašoval Židům do Terezína potraviny, dostal mezinárodní ocenění

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Liberec

Více než 60 let po své smrti získal Karel Košvanec v Liberci mezinárodní ocenění Spravedlivý mezi národy. Muž za války pomáhal Židům uvězněným v terezínském ghettu, pašoval tam potraviny a desítky z nich zachránil od smrti hladem.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Dcera Karla Košvance Vlasta Rypáčková s fotografií svého otce a oceněním

Článek

Mezinárodní titul převzala v pondělí na radnici v Liberci Košvancova dcera Vlasta Rypáčková, která mu v ilegální činnosti pomáhala.

"Je to pro mě překvapení. Jen mě mrzí, že se toho rodiče nedočkali," dojatě pronesla 83letá Rypáčková. Ocenění mají na světě asi dvě tisícovky lidí, z nich je 110 Čechů.

Díky Košvancově pomoci přežila terezínské ghetto 85letá Marta Kottová. měla tyfus a potřebovala k léčbě pomeranče. Košvanec jí je dokázal sehnat a doručit.

Někdy musel ležet do půlnoci nebo do rána na sněhu, protože nemohl odejít skrz stráž.

Počínání jeho rodiny oceňuje Kottová dodnes. "Neznali nás, nevěděli o nás vůbec nic." Podle Rypáčkové nemohli jednat jinak. "Věděli jsme, že jim ubližují, mlátí je."

Plížil se mezi strážemi

Karel Košvanec žil za války s rodinou v Nových Kopistech nedaleko terezínského ghetta a pracoval jako železničář na nádraží v Bohušovicích nad Ohří. Na nádraží přijížděly od roku 1941 vlaky plné Židů, kteří se odsud vydávali na pěší pochod do Terezína. Košvanec jim poskytoval vodu a jídlo a záhy přešel k riskantnímu pašování potravin, léků, cigaret a dalšího zboží přímo do ghetta. Udržoval také necenzurovanou korespondenci mezi vězni a jejich příbuznými.

Dostat se do hlídaného tábora nebylo nic snadného. Košvanec se musel proplížit mezi strážemi do ghetta, kde již čekajícím spolupracovníkům z řad vězňů předal náklad vážící často desítky kilogramů.

Pašování mnohdy trvalo celou noc. "Někdy musel ležet do půlnoci nebo do rána na sněhu, protože nemohl odejít skrz stráž," uvedla Rypáčková, jež s ním k Terezínu chodila. Košvanec pašoval pravidelně každý týden, někdy i dvakrát.

S ilegální činností mu kromě nejstarší dcery Vlasty pomáhala i manželka. "Maminka musela všechno uvařit, připravit, zabalit," zmínila Rypáčková.

Foto: Repro, ČTK

Reprodukce fotografie Karla Košvance

Aniž by se o jeho hrdinství vědělo, Košvanec zemřel pět let po válce na zápal plic, pravděpodobně způsobený dlouholetými útrapami nočního pašování do Terezína.

Dávali mu cennosti na léky

Paradoxně na nezištnou pomoc Židům doplatila za komunistického režimu i jeho rodina, jež se po smrti Košvance přestěhovala do Liberce. V roce 1957 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena jeho žena k šesti letům vězení za obohacování na úkor obětí fašismu a spekulace se zlatými předměty. Vlasta Rypáčková strávila ve vazbě tři týdny a rodině komunisté zabavili dům a další majetek.

Důvodem bylo, že Košvancová prodala šperky, jež zřejmě patřily Židům. "Našla je na půdě a nevěděla, odkud jsou," řekla Košvancova vnučka Marta Mirejovská. Cennosti občas dávali Židé Košvancovi, aby je mohl směnit za léky a další věci pro ně. "Jen ze svého by všechno nakoupit nedokázal," vysvětlila Mirejovská.

V procesu byla její babička odsouzena i kvůli udání bývalého souseda z Velkých Kopist. Městský soud v Praze veškerá obvinění v roce 1994 zrušil.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám