Například v samém srdci Kokořínského údolí, v okolí jezera a zříceniny prvorepublikového hotelu Harasov, místní spílají lidem kolem kontroverzního podnikatele Romana Janouška. Těm to tady totiž patří a měli s malebnou lokalitou v chráněné krajinné oblasti (CHKO) smělé plány.

Jenže z nich sešlo. A tak jezero i s ruinou hotelu a rozestavěným srubem nabízejí za 15 miliónů korun. Ale jinak se o místo podle zdejších obyvatel vůbec nestarají.

„Jezdí sem kdekdo, lidi lezou do srubu, nechávaj tady děsný nepořádek a majitelé tak krásného místa se o to tady nestarají, i kontejner tady musíme platit ze svého. Taková jedinečná území se neměla nikdy privatizovat,“ řekl Právu jeden ze zdejších občanů.

Bunkry

V Kersku, kde žil spisovatel Bohumil Hrabal, malebné prvorepublikové vilky a chaty ustupují nejrůznějším novostavbám. Podle režiséra Jiřího Menzela, který tu před třiceti lety podle Hrabalovy knihy natočil slavnou poetickou komedii Slavnosti sněženek, některé z nich připomínají „bunkry“.

Kvůli své podobě a rozměrům zde budí emoce zejména vila exposlance za ODS Petra Tluchoře. Ten byl letos v červnu obviněn z korupce, ale Nejvyšší soud jeho stíhání kvůli poslanecké imunitě zastavil.

Nemovitosti ztrácejí hodnotu

Nová výstavba často poměrně bezohledným způsobem zasahuje do uživatelských práv chatařů a znehodnocuje jejich nemovitosti.

Například v Českém ráji jsou někteří starousedlíci vyděšeni z plánů jednoho manažera z Prahy, který v chráněné krajinné oblasti pod Troskami skoupil rozsáhlé pozemky. V místech, kde úřady přes padesát let nedovolily postavit ani chatičku, už vykácel desítky stromů a chystá výstavbu bezmála deset metrů vysokého domu s garáží.

Tím ovšem i zatarasí jediný výhled do kraje sousedům, kteří se do údolí pod Troskami jezdí od začátku 60. let rekreovat. Další lidé v okolí se pak obávají, že může jít o daleko rozsáhlejší developerský záměr stavebníka.

Podle zjištění Práva si pražský stavebník začal v Českém ráji budovat přístupovou cestu ke svému plánovanému sídlu bez souhlasu vlastníků veřejných pozemků, tedy Lesů ČR a Správy silnic Libereckého kraje.

Také se mu podařilo zvrátit původní rezolutně zamítavá rozhodnutí Správy CHKO Český ráj a klíčovou výjimku, kterou mu už ani zaměstnanci správy chráněné krajinné oblasti nemohli dát, mu podle informací Práva obstaral jeho známý, úředník z turnovského magistrátu.

Černé stavby už nikdo nezbourá

Kontroverzní stavby ale vyrostly v posledních letech také v jiných koutech republiky, třeba i v Horské Kvildě, Prášilech a Filipově Huti na Šumavě. Tam se v některých případech stavebníci odklonili od schváleného projektu a nakonec si postavili sídlo mnohem větší. Takto načerno postavenou stavbu však už žádný úřad v Česku zpravidla zbourat nenechá.

Kromě toho, že nejrůznější monstrstavby v Česku zpravidla nevratně ničí, občas i s přispěním úřadů, kouzlo míst, kam lidé desítky let jezdí do přírody za odpočinkem, masivní výstavba způsobuje i rychlý úbytek orné půdy a zemědělských ploch. Rozsah trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v ČR v poslední době je podle odborníků alarmující. V posledních letech to je 12 až 15 hektarů denně.

Vláda navrhla snížení poplatků

Vláda v demisi Jiřího Rusnoka na začátku prosince schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ta mj. navrhuje snížit poplatky za výstavbu na orné půdě zejména v chráněných krajinných oblastech a rezervacích.

Podle odborníků by se tím chráněné oblasti mohly ještě více otevřít zájmům developerů. Novelu teď bude projednávat parlament.