S Babišem diskutoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, Martin Kuba za ODS, Jiří Dolejš za KSČM a člen expertního týmu vyjednavačů ČSSD Jan Mládek.

Přes střet světů se ale potvrdilo, že se začínají rýsovat první možné kompromisní dohody v jednání ČSSD s Babišovým hnutím ANO.

„Žádné zvyšování daní, zejména ne z daně darovací či z převodu nemovitostí. Alespoň ne do té doby, než se lidé z ANO zorientují v chodu ministerstev, prozkoumají uzavřené smlouvy, které se v současnosti rychle uzavírají na dobu dalších pěti či šesti let, tedy v nejbližších dvou letech,“ prohlásil Babiš.

ČSSD zmrazení daní nezavrhla

„ČSSD chce zvyšovat daně, my chceme nejdříve šetřit, a vybrat dobře stávající daně,“ dodal.

ČSSD má sice ještě o takové možnosti pochybnosti, zcela ji ale neodmítla. Právě daně byly dosud velkou překážkou v jednání o koalici mezi ČSSD a ANO.

Soc. dem. a ANO se podle Mládka shodují, že od roku 2015 se znovu začnou valorizovat důchody, což ale bude představovat dodatečný výdaj přes 9,5 miliardy, či na zrušení poplatků u lékaře, což bude ale znamenat propad příjmů zdravotnictví 5 miliard.

Podle Mládka je ale problém dojít k přesným číslům, která by zajistila, aby byly na splnění programů ČSSD a ANO zdroje. „Pokud bychom brali vážně program ANO, tak snížení DPH z 15 na 10 procent by stálo 40 miliard korun. Mají v něm i to, že výdaje na obranu mají vzrůst z jednoho na dvě procenta. To už nám řekli, že to nemáme brát vážně,“ řekl Mládek.

ČSSD se ale nepožene do bezhlavého snižování daně z přidané hodnoty. „Uvažuje o tom jen v případě léků, zdravotnických pomůcek, knih a tiskovin,“ řekl Mládek. I to by podle něj stálo asi 10 miliard korun, které by se musely někde jinde ušetřit.

První čtení do Vánoc

Podle Mládka se ale současně začíná rýsovat shoda, že by rozpočet v podobě, v jaké ho do Sněmovny poslala Rusnokova vláda v demisi, mohl být v prvním čtení schválen ještě před Vánoci letošního roku. Rozpočtové provizorium by tak mohlo trvat jen několik týdnů.

V praxi by dohoda mohla vypadat tak, že by se v rozpočtu zavázaly výdaje v hodnotě 10 procent z provozních výdajů ministerstev. Podle Babiše totiž tyto výdaje ročně představují 200 miliard korun.

„Není přece možné,“ řekl Babiš, že „v resortech jsou provozní náklady vyšší než osobní, včetně mezd a platů“. Zopakoval svoji tezi, že ušetřit se dá například centrálním nákupem. Podle Kalouskových slov v neformálním setkání po debatě však centralizací nákupu toaletního papíru na důchody našetřit nelze.

Babišovo hnutí nepodporuje ani soc. dem představu o povinných registračních pokladnách. Místo nutnosti, aby každý podnikatel si kupoval pokladnu, by bylo lepší využívat centrální elektronické úložiště dat. „Něco je tady přece špatně,“ řekl Babiš, „když jako podnikatelé platíme daně, ale současně nemáme dobře kvalifikované pracovníky a nejsme schopni vymoci, aby nám dlužníci platili faktury. Státní úředníci nám udělají všechno možné, jen ne, aby nám naši žádost rychle vyřídili.“