Jen za letošní pololetí byl stát nucen vyplatit 5,1 miliardy korun na tzv. dávkách pomoci v hmotné nouzi. A to je o 1,5 miliardy, tedy o 40 procent víc než loni ve stejném období, kdy to bylo zhruba 3,6 miliardy.

Jde o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a příspěvek na okamžitou pomoc.
Důvody jsou naprosto jasné: roste počet lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce a kvůli tomu přicházejí o podporu v nezaměstnanosti. Tím pádem padají do sítě dávek.

Loni v prvním pololetí stát vyplácel měsíčně 155 tisíc těchto dávek, letos za stejné období to už bylo 215 tisíc dávek.

Měli bychom se začít bavit o obnovení veřejných pracíexpertka ODS Lenka Kohoutová

Na finanční situaci domácností se podepisují i rostoucí náklady na bydlení a s tím se zvyšuje počet žadatelů o pomoc. Nejnovější statistiky obsahuje pravidelná zpráva ministerstva práce a sociálních věcí o příjmech a výdajích českých domácností za letošní půlrok, kterou se zabývá vláda.

Zpráva předpovídá, že do konce roku by se situace domácností neměla výrazněji zlepšit. K posunu by mohlo dojít až od příštího roku, kdy se očekává pozvolný růst ekonomiky, kterému by měla pomáhat zejména zlepšující se situace v okolních zemích.

Politici bez ohledu na stranickou příslušnost se shodují, že na zvyšujícím se počtu lidí závislých na dávkách se podepsala hospodářská krize. Levice ale tvrdí, že to je jen část problému, a viní Nečasovu vládu.

„Minulá vláda úplně rezignovala na aktivní politiku zaměstnanosti, kterou Kalousek nejdřív zlikvidoval, pak do ní začal dávat nějaké peníze, ale problém se tím nevyřešil,“ řekl Právu stínový ministr financí, poslanec Jan Mládek (ČSSD).

Jak vrátit lidi do práce

Podle něj je hlavní problém v dlouhodobé nezaměstnanosti. „To je jednoznačně sociální a společenské zlo,“ míní Mládek s tím, že stát musí aktivně pracovat s lidmi, kteří jsou dlouhodobě bez práce.

Právě pro ně může být často návrat obtížný, a i když ekonomika začne růst a zvýší se poptávka po pracovních místech, tito lidé nebudou schopni se zapojit. S tím nepřímo souhlasí také expertka ODS na sociální oblast Lenka Kohoutová, která hlavní problém vidí také v rostoucím počtu dlouhodobě nezaměstnaných.

„Měli bychom se začít bavit o obnovení veřejných prací,“ řekla Právu. Právě tuto aktivitu zrušil Ústavní soud proto, že nezaměstnaní byli nuceni pracovat bez odměny.

„Chceme začít jednat s ostatními stranami, jak by měla veřejná služba nově vypadat,“ uvedla Kohoutová.

ODS je podle ní také připravena zatočit s těmi majiteli ubytoven, kteří kšeftují s chudobou a sociálně slabým účtují částky, které často převyšují nájem za slušný byt v Praze.

Kohoutová viní bývalé vedení ministerstva práce a sociálních věcí z TOP 09. Pracovníci úřadů práce „kvůli pitomým IT systémům“ prý neměli čas na pomoc nezaměstnaným ani na místní šetření, v jakých podmínkách žijí lidé, za něž stát platí doplatek na bydlení.

Kalousek vinu odmítá

Ve zlepšení situace věří bývalý ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zásadně ale odmítá, že by růst počtu lidí závislých na dávkách zavinila minulá vláda.

„Je to problém ekonomické krize, kterou si prošla celá Evropa. Je potřeba se podívat, jak jsou na tom země okolo,“ řekl Právu. Exministr tvrdí, že počet lidí tzv. materiálně deprimovaných je u nás stále nižší než třeba v Polsku nebo na Slovensku.

Na výtku, že bývalá vláda ODS, TOP 09 a LIDEM zlikvidovala politiku zaměstnanosti, reagoval argumentem, že země, které se snažily vylepšit zaměstnanost na dluh, možná vykázaly o něco lepší růst, ale s nezaměstnaností jsou na tom neskonale hůř než Česko.

„Pevně doufám, že období recese už pominulo a můžeme očekávat růst a s tím i bohatnutí společnosti,“ prohlásil Kalousek. V narážce na plány levice na zvýšení daní ale poznamenal: „Řešením určitě není zvýšení transferů od vícepříjmových skupin k méněpříjmovým, jak to chystají socialisté.“ Zopakoval, že Česko je nejrovnostářštější zemí v EU.