Hlavní obsah

Ostravská Biobanka chce sbírat a zkoumat krev z celé Evropy

Právo, Denisa Telaříková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ostrava

Ostravská univerzita dokončila ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava budování Biobanky, ve které shromažďuje vzorky pacientů s krevním nádorovým onemocněním pro další biomedicínský výzkum.

Foto: Jan Handrejch , Právo

Ilustrační foto

Článek

Cílem univerzity ale je, aby se nová Biobanka stala v budoucnu centrálním pracovištěm, do kterého by se sbíraly krevní vzorky nejen z Česka, ale i z okolních států střední a východní Evropy.

Výzkum krevních nádorových onemocnění

„V současnosti máme sebráno tisícovku vzorků, nyní začneme dávat dohromady tým specializovaných odborníků, kteří budou tyto vzorky zkoumat, a také je nutné chystané výzkumné pracoviště vybavit přístroji, což vše dohromady vyjde na desítky miliónů korun,“ sdělil Právu rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Dodal, že nové výzkumné pracoviště bude velmi prestižní, jelikož právě výzkum krevních nádorových onemocnění je prioritou nejen v České republice.

Podle něj je pro tento výzkum důležité, aby krevních vzorků bylo co nejvíce, proto se univerzita obrátí na okolní státy se svým plánem sbírat krevní vzorky z různých zemí Evropy.

„Sběr vzorků pro klinický výzkum, zejména těch nádorových onemocnění krve, je samozřejmě vázán na výskyt těchto nemocí. Výskyt v jedné zemi je vždycky omezen. Tento sběr má smysl dělat pro daleko větší region, jako je i Polsko, Slovensko, Maďarsko a případně Rakousko,“ podotkl Močkoř s tím, že k získanému materiálu by samozřejmě měly přístup i mezinárodní týmy, ne jen ty české.

Řešit budou i vliv kvality ovzduší na zdraví

Ostravská univerzita chystá i další významné vědecké projekty. Jedním z nich bude například i výzkum zaměřený na vliv kvality ovzduší na zdravotní stav obyvatel, jehož náklady univerzita odhaduje na zhruba 100 miliónů korun.

„Na projektu budeme spolupracovat s brněnskou Masarykovou univerzitou a britskou University College London. Ostravsko je z tohoto hlediska problematickým regionem v rámci celé Evropy, tak se pokusíme podívat na to, co by se dalo dělat s tím, aby nás ten prach a emise tolik neovlivňovaly a nevedly k takové nemocnosti,“ popisoval rektor.

Na všechny připravované projekty by ráda Ostravská univerzita získala evropské dotace z nového plánovacího období na roky 2014 až 2020. Dosud vysoká škola z operačních programů získala přes miliardu korun, s podobnou částkou proto počítá i na následující období.

„Už nyní se snažíme „nakupovat“ zahraniční vědecké pracovníky. Do Ostravy by měli přijít specialisté z USA, Ukrajiny či Ruska. Doufáme, že naše projekty přilákají řadu zahraničních partnerů,“ shrnul rektor.

Reklama

Výběr článků

Načítám