„Za takové kameny by se nestyděla ani Elizabeth Taylorová,“ prohlásil Kevin Baines z laboratoře tryskového pohonu na závěr své prezentace nejnovějších dat o atmosféře a klimatických podmínkách na obou planetách.

Atmosféra na Jupiteru i Saturnu je složena převážně z vodíku a hélia, ale obsahuje i metan, tvořený atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku. Elektrické výboje v bouřích metan rozloží a uvolní uhlík ve formě sazí. Ten se po-dle Bainese při klesání k povrchu planety po 1600 kilometrech vlivem stoupajícího tlaku mění v grafit a po dalších šesti tisících kilometrů v diamant. „Kameny by mohly mít kolem jednoho centimetru v průměru a naprší jich za rok nějakých tisíc tun,“ dodal astrofyzik.

Nakonec se roztaví

Tento z pozemského hlediska neslýchaný poklad ale skončí špatně. Na Saturnu ani na Jupiteru by slogan „diamant je navždy“ neobstál – gravitace stahuje diamantový déšť do hustého, ale nikoliv ještě pevného „těla“ planety tvořeného směsí kovového vodíku a hélia.

Rozdíly mezi planetami
planetaprůměr hmotnosthustota
Jupiter133 až 143 tisíc km317 Zemí 1,326 gramů cm3
Saturn108 až 120 tisíc km95 Zemí0,687 g/cm3
Země12,7 tisíc km15,5 g/cm3

Za stále stoupajících tlaků a teploty se v hloubce asi 30 tisíc kilometrů diamanty nakonec roztaví na nějakou dosud neznámou formu uhlíku.

„Je to jednoduchá fyzikálně-chemická záležitost, i když nejsme schopni s jistotou říci, co se s diamantem stane. Víme jen, že nemůže zůstat v pevném skupenství,“ prohlásil Baines.

Jemu a jeho kolegyni Moně Delitské z Kalifornie oponovala astrofyzička Nadine Nettelmannová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. „Jejich popis je velmi pravděpodobný, ale nevzali v úvahu přítomnost vodíku a hélia. Ty mohou transformaci uhlíku nějak ovlivnit,“ upozornila.

Jiný sen šperkařů se rozplývá

Na konferenci v Denveru zároveň ale padl mýtus „diamantové“ planety popsané před třemi lety u hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka.

Podle tehdejší studie měla být čtvrtá planeta soustavy této 40 světelných let vzdálené hvězdy tvořena kamenným jádrem obklopeným silnou vrstvou diamantu a pokryta grafitem.

Podle posledních výzkumů je na mateřské hvězdě mnohem méně uhlíku, než udávala první měření, takže ani na jejích planetách nejspíš nebude tohoto prvku tolik, aby stačil na vznik diamantové krusty.

„Podle toho, co víme nyní, by na planetě 55 Cancri  mohly být v nejlepším případě oblasti bohaté na diamanty v surovém stavu,“ oznámila kolegům Johanna Teskeová z Arizonské univerzity.

Vesmírem se toulá obří sirotek

Den před začátkem rokování amerických astronomů oznámil Michael Liu z Havajské univerzity objev planety, která neobíhá kolem žádné hvězdy. Nejde o prvního „vesmírného sirotka“, ale planeta označená PSO J318.5-22 je nejen mimořádně mladá (jen 12 miliónů let), ale i dostatečně blízká (80 světelných let) a hlavně velká (6x hmotnější než Jupiter) na to, aby ji bylo možné sledovat přímo. Drtivou většinu exoplanet (oběžnic cizích hvězd) je totiž možné studovat pouze nepřímo pozorováním změn chování mateřské hvězdy.

Čtěte také: Astronomové objevili planetu, která neobíhá kolem žádné hvězdy

„Ještě nikdy jsme neviděli takové těleso volně plující vesmírem. Jeho všechny charakteristiky odpovídají mladým planetám u jiných hvězd, ale tohle si letí vesmírem samo,“ upozornil Liu, který planetu našel díky teleskopu Pan-STARRS 1 na havajském vulkánu Haleakala.