"Vzhledem k tomu, že provedeným prověřováním policejní orgán dospěl k závěru, že se ve věci nejedná o podezření z trestného činu, bylo vydáno usnesení o odložení věci," uvedl mluvčí.

Podle něho kriminalisté kauzu prověřovali pro podezření z trestných činů podplácení a pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Detektivové se případem zabývali od roku 2002 již potřetí, vždy ho však nakonec odložili. "Naposledy bylo prověřování obnoveno v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství," dodal Ibehej.

Žalobci mají již rozhodnutí policie k dispozici. "Věc týkající se nákupu letadel Gripen byla policejním orgánem odložena a státní zástupce nyní rozhodnutí přezkoumává," řekl šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality pražského vrchního státního zastupitelství Marek Bodlák.

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti.

Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Z nákupu pronájem

Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme.