Článek
Jde o národní kulturní památku, která je současně zapsána od roku 1994 na Seznam kulturního dědictví UNESCO. Chrám, dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela, je jednou z největších turistických atrakcí České republiky.
Petr Pavelec, ředitel územního památkového pracoviště v jižních a západních Čechách a na Vysočině, pro Právo uvedl, že o restituci zažádal farní úřad ve Žďáru, který patří pod brněnské biskupství. „My se nyní jen dohadujeme, jak památku podle práva administrativně převést na církev,“ komentoval Pavelec aktuální situaci.
Podle něj mají památkáři s katolickou církví nadstandardní vztahy, co se týče ochrany uměleckých děl, restaurování nebo i pořádání vzájemných kulturních akcí. „Neexistují žádné problémy a na všem jsme se zatím dohodli. Nemám obavu, že by se církev o památky nestarala,“ dodal.
Národní galerie zatím stále tají seznam obrazů a soch, o které církve v rámci restitucí zažádaly. Podle Víta Vlnase, který je v současné době pověřen vedením instituce, ho galerie zveřejní až na tiskové konferenci 10. října.
Augustiniánský řád chce Umučení sv. Tomáše
V pátek však Právu Vlnas řekl, že mezi žádostmi o vydání je i slavné Rubensovo Umučení svatého Tomáše, což je jeden z nejvýznamnějších obrazů ve sbírce barokní malby ve Šternberském paláci. Chtějí ho zpět představitelé augustiniánského řádu.
Velkolepá malba byla kdysi na hlavním oltáři v jejich kostele sv. Tomáše v Praze a u samotného Petra Paula Rubense si ji nechal v Antverpách zhotovit převor pražského kláštera.
Ředitel Alšovy jihočeské galerie v Hluboké Aleš Seifert pro Právo uvedl, že zatím neví o nějaké žádosti církve o navrácení gotických soch a obrazů. Sbírka této galerie pochází převážně z kostelů v jižních Čechách a je ve střední Evropě unikátní.
„My jsme vydali před léty tzv. Rudolfovu madonu, ale jinak většina uměleckých děl zůstala u nás,“ dodal.
Z oslovených památkářů a historiků umění považuje většina za velmi ožehavý problém soubor devíti obrazů českého gotického malíře, který je nazýván Vyšebrodským mistrem. Případné odvezení těchto děl ze stálé expozice Národní galerie v Praze by bylo nenahraditelnou ztrátou pro státní sbírky.
Rozhodovaly už dva soudy
Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se o obrazy už se státem soudil. V srpnu 1998 galerie spor prohrála, ale odvolala se a v listopadu 2000 Obvodní soud pro Prahu 1 na základě závazného rozsudku Nejvyššího soudu rozhodl, že všech devět deskových maleb zůstane natrvalo v pražské Národní galerii. Zástupci cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě se k problému nechtějí vyjadřovat, mlčí i Národní galerie.
Anna Ješátková, mluvčí ministerstva kultury, na přímý dotaz Práva uvedla, že úřad nemá v tuto chvíli zpracován žádný seznam žádostí o vrácení majetku a výzvy zasílají žadatelé přímo příspěvkovým organizacím ministerstva.
Stejné je to i v případě Národní galerie v Praze. Podle Ješátkové informaci, zda je, či není zažádáno cisterciáky o Vyšebrodský cyklus, v tuto chvíli nemá.