Tuto povinnost, která je běžná ve většině států EU, prosadil letos parlament do zákona o občanství. Ministerstvo školství proto připravilo vyhlášku, která dá zkoušce jasná pravidla. Podle resortu „v případě, že by nebyl zaveden nástroj ke zvýšení motivace cizinců ke studiu českého jazyka a k seznámení s reáliemi ČR, existuje riziko vzniku uzavřených ghett“.

Odsouvání na okraj společnosti

Jejich příslušníci, „vzhledem k tomu, že neznají český jazyk, se nemohou uplatnit na trhu práce, nemohou navázat kontakty s okolím, jejich děti mohou mít školní neúspěch, neboť je rodiče nemohou při studiu podporovat a jsou v důsledku toho odsouváni na okraj společnosti“, napsalo ministerstvo ve zdůvodnění předpisu.

Jazykovou zkoušku skládají povinně již čtyři roky všichni cizinci, kteří žádají v ČR o trvalý pobyt. Při žádosti o občanství pak procházeli už jen formálním třicetiminutovým pohovorem s úředníkem. To se nyní má změnit a každý bude muset projít opět přísnou zkouškou.

Od roku 2009 do loňského roku zkoušku z jazyka složilo úspěšně 22 tisíc lidí. Každý rok žádá o české občanství kolem dvou tisíc cizinců.

Doprava i školství

Znalosti reálií budou úplnou novinkou. Zkouška z nich se zaměří na orientaci v každodenním životě, např. v dopravě, sociálním a zdravotním systému, v pracovněprávní oblasti, ve školském systému, ve zvycích a tradicích, v základním ústavním a právním systému, v geografických a kulturních a historických informacích o ČR.

Podle vedoucí libereckého Centra na podporu integrace cizinců Petry Sovové by nové zkoušky neměly být pro žadatele o státní občanství problém. „Zkoušky z jazyka již skládají cizinci žádající o povolení k trvalému pobytu. Ani zkouška z českých reálií by pro ně nemusela být komplikací, protože jde o lidi, kteří zde již nějaký čas žijí, a mají tak možnost se s životem u nás seznámit,“ řekla Právu.

O české občanství mohou žádat lidé, kteří mají trvalý pobyt v ČR minimálně pět let, u občanů EU jsou to tři roky.

Již dnes pro zájemce o češtinu pořádají školy i občanská sdružení jazykové kurzy. Liberecké centrum přidává i přednášky, třeba jak podnikat v ČR, jak sepsat pracovní smlouvy či životopis, jaký je sociální systém, jak na daně, jak získat sociální dávky. „Zájem o tyto bezplatné akce v češtině je, chodí na ně kolem pěti až 17 lidí, především z Vietnamu, Mongolska a ze zemí bývalého Sovětského svazu. Kromě ruštiny míváme zajištěného i tlumočníka, kdyby byly některé věci nesrozumitelné. Počítáme s tím, že rozšíříme přednášky i o historii,“ řekla Sovová.

Jejich centrum jako bonus pořádá i české Velikonoce, aby cizinci poznali i tradice země.

Sami si zaplatí

Při jazykové zkoušce budou muset uchazeči prokázat schopnost komunikace týkající se běžných životních témat, jako je zaměstnání, škola či volný čas. Prověří se mj. i schopnost napsat jednoduchý dopis nebo porozumět psanému textu, např. novinovému článku.

Dosud hradil první zkoušku z jazyka cizincům stát, sami museli platit, až když ji opakovali. Nyní už půjdou náklady plně na jejich vrub. Proto se také poplatek za udělení státního občanství ČR od 1. ledna sníží z 10 tisíc na 2000 korun. Analýzy totiž naznačily, že každý uchazeč bude muset vynaložit na přípravné kurzy kolem 5000 korun.

„Pro cizince není výše poplatku za zkoušku omezující. Pro ně je důležité najít uplatnění na našem trhu práce, aby se nestávali obětí různých mafií, které je zneužívají,“ soudí Sovová.