Začaly se také objevovat žádosti, které stát zřejmě odmítne, protože majetek jimi požadovaný církvím odebral čs. stát ještě před 25. únorem 1948. Úřady proto hlavně katolické církvi posílají výzvy k doplnění chybějících dokumentů.

Lesům nestačí dokumenty o tom, že stát majetek ukradl, ale chtějí zdokumentovat celý proces krádeže sekretář České biskupské konference Tomáš Holub

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub Právu řekl, že zpět jim chodí hlavně žádosti, které odeslali Lesům ČR. „Na dopracování nám Lesy ČR vrací velké množství žádostí. Lesům nestačí dokumenty o tom, že stát majetek ukradl, ale chtějí zdokumentovat celý proces krádeže. Což podle nás není v duchu zákona,“ uvedl.

Před dvěma týdny se sešel pražský arcibiskup Dominik Duka s premiérem Jiřím Rusnokem a vyzval ho k tomu, aby stát vydávání majetku administrativně nezdržoval.

Katolická církev žádá o většinu ze 150 tisíc hektarů lesů, které má stát pro církve zablokované. Podle Holuba není jednoduché dohledat všechny dokumenty, jakou cestou se majetek ocitl v rukou státních lesů.

„Lesy ČR se domnívají, že není dostatečné, že to před rokem 1948 patřilo církvi, nebylo za to nic vyplaceno a pak to začalo patřit státu,“ dodal Holub.

„Pochybné kopie nelze přečíst“

Lesy popřely, že by požadovaly něco, co není v zákoně. „Lesy ČR rozhodně nemají v úmyslu vytvářet jakékoliv obstrukce při vydávání majetku dle zákona č. 428/2012 Sb.,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Josef Svoboda.

Podotkl, že ze zákona mohou církve požádat o veškerou dokumentaci, která ukazuje, jak a kdy jim byl majetek státem zabrán.

Zákon počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě 75 miliard korun, kromě lesů ještě na 30 tisíc ha půdy a několik stovek budov. Vydávání zemědělské půdy má na starosti Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle informací Práva začali úředníci evidovat problematické žádosti.

Některé záznamy chybí

Maltézští rytíři, kteří po celé republice žádají okolo pěti set pozemků, budou mít např. potíže s žádostmi na Českolipsku. Tam podle pozemkového úřadu chybí záznamy o konfiskaci v knihovních vložkách.

„Bude nutné rozpory v dokladech vyřešit,“ sdělila Právu Petra Horáková, šéfka kanceláře ředitele SPÚ. Dodala, že o vyhledání dokladů požádali Národní archiv.

Složité dokazování čeká Cisterciácké opatství z Vyššího Brodu, jehož majetek zabrali nejdříve za okupace nacisté a poté Benešovými dekrety čs. stát. Do roku 1948 vedli cisterciáci se státem spor o vrácení majetku.

„Před vlastním posouzením oprávněnosti nároku Cisterciáckého opatství Vyšší Brod je třeba provést rozsáhlé a pokud možno úplné šetření a dokazování. Bude zřejmě nutné obeslat všechny dostupné archivy a další instituce a tam zejména požadovat doklady o přechodu majetku na stát,“ uvedla Horáková.

Pozemkový úřad také nechce zatím uzavřít dohodu o některých pozemcích s premonstráty z Teplé, protože není dohledatelné, zda majetek nebyl zabrán již v roce 1919. „V mnoha případech při pochybné kvalitě kopií knihovních vložek je obtížné posoudit, který majetek byl propuštěn ze záboru a který ne,“ dodala Horáková.

Zajímavý je i případ pozemků na Karlovarsku, které v roce 1934 koupili strahovští premonstráti z pozůstalosti knížete Metternicha, v roce 1939 majetek prodali vůdci sudetských Němců Konrádu Henleinovi. Tuto smlouvu po válce soud zrušil, ale již nedošlo ke změně vlastníka v pozemkové knize.

ČSSD pochybuje o referendu

Podle Horákové ještě v žádném případu nerozhodli zamítavě a využijí veškeré zákonné doby, tedy 12 měsíců, k získání všech dokladů. O tom, jak dopadnou církevní restituce, rozhodnou také volby a chuť levicových stran nároky církví zredukovat. ČSSD včera vyjádřila k referendu k církevním restitucím, které chce po volbách iniciovat KSČM, skeptický postoj.

Šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka uvedl, že si strana nechá vypracovat právní analýzu, do jaké míry je možné všelidové hlasování vypsat. „Někteří právní experti říkají ano, jiní ne. Nejprve je potřeba udělat seriózní právní analýzu, o čem by takové referendum mělo rozhodovat.”

Zahájíme okamžitě jednání s církvemi o tom, jak snížit objem finančních kompenzací předseda ČSSD Bohuslav Sobotka

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) upozornil na existenci platných smluv, které stát s církvemi uzavřel. Politici by proto podle něj neměli v občanech v souvislosti s referendem vzbuzovat naděje.

Soc. dem. se chce proto soustředit spíše na změnu parametrů restitucí. Po volbách hodlá vstoupit do jednání s církvemi. „Zahájíme okamžitě jednání s církvemi o tom, jak snížit objem finančních kompenzací,“ přislíbil Sobotka. Finanční náhrada ve výši 59 miliard by měla během 30 let vyplácení vzrůst kvůli inflaci až na 96 miliard korun.