Pane poslanče Tomáši Úlehlo, kdy přesně jste se rozhodl, že při hlasování o důvěře vládě odejdete ze sálu?

Ten krok, který pro mě nebyl snadný, jsem zvažoval už před pěti týdny. Pramenilo to z totálního zklamání z kauzy pana expremiéra Nečase. Komunikace ODS vůči mé osobě se zastavila na bodu mrazu. S Martinem Kubou jsme měli dohodu, když jsem loni takzvaně změnil názor a podpořil vládní balíček, že se budeme setkávat a komunikovat.
Za posledních pět týdnů k tomu nebyl prostor, já jsem se snažil, psal jsem mu SMS, telefonoval jsem. Pana předsedu jsem o tom, že se hlasování nezúčastním, informoval den předem. Nabyl jsem dojmu, že bychom stejně jako ODS někoho pořád jen přemlouvali, aby v té stojedničce zůstal.
Navíc se už dlouho prezentujeme zcela nevěrohodným způsobem. Řekl jsem, že po dvaceti letech v ODS si nemohu dovolit být neustále jen někým, na kterého mají všichni z grémia telefon, jen když je potřeba o něčem hlasovat, a za normálních okolností ho neznají.

Martin Kuba tedy o vašem postoji věděl?

Pan předseda nás obtelefonoval dva dny předem, měl už dílčí informace. Řekl jsem mu, jak se zachovám, a řekli jsme si také, že se sejdeme, abychom tyto věci neřešili po telefonu.

Na zasedání poslaneckého klubu jste „ani nepípl“, jak vám vyčinil kolega Bureš.

Na klubu došlo k určitému názorovému střetu, který vyvrcholil mým odchodem. Předpokládal jsem, že to, že jsem se zvedl a odešel, je jasný signál k tomu, aby se nad tím někdo pozastavil. Proč ze zasedání odešlo pět lidí.

Mělo vás tedy být víc?

To nevím, ale v tu chvíli pět poslanců vyjádřilo nesouhlas s tím, jak se ODS chová.

Objevily se spekulace, že vás ovlivňovali lidé z blízkosti prezidenta Zemana.

Tohle mohu naprosto vyvrátit, mohu čestně říct, že jsem nic takového neabsolvoval. Víkend jsem strávil na severozápadě republiky. Skutečnost, že se dlouhodobě znám s panem kancléřem Mynářem, i to, že jsme mnohokrát ty věci konzultovali u piva a u vína, je známá. Sděloval jsem mu, že jsem pravicový politik a aktivně pro Rusnokovu vládu hlasovat nebudu. On mě k tomu nijak nenabádal. Chápu, že to, že se známe a scházíme, zavdává podnět k různým spekulacím, já se tomu nebráním.

Dobře, ale snížili jste kvórum. Muselo vám být jasné, že Rusnokovi pomůžete, a že reakce z koaličního tábora bude taková, jaká byla.

Já osobně se divím tomu, že v tom případě usnesení výkonné rady ODS, kde jsou samí zkušení harcovníci, nebylo takové, že všichni poslanci musí zůstat v sále. Bral jsem to tak, že pokud by byl striktní zákaz, tak bych to respektoval. To jsem s panem předsedou Kubou probral dostatečně. Loajální jsem byl mnohokrát. Nemám pocit, když pan bývalý premiér tu vládu položil, že zrovna to mělo zachránit reputaci ODS.

Celý rozhovor čtěte v deníku Právo