Naposledy uštkla zmije tříletého chlapce na Českolipsku 18. července. Protože se stav dítěte rychle zhoršoval, bylo nutné jej převézt do motolské nemocnice v Praze, kde měli antisérum. Většinou však uštknutí proběhne bez komplikací a protijed se podává až jako poslední možnost. [celá zpráva]

Had sám od sebe nezaútočí. Babská rada, že je v místě, kde by zmije mohly být, nejlepší  dupat, opravdu funguje. Zmije totiž neslyší, a když dupete, had cítí vibrace a odplazí se pryč.

„Zmije neplánuje, že někoho kousne. Má-li možnost útěku před člověkem, tak uteče. Vždy se jedná o obranu, když už nemůže utéct,” říká Martin Šandera z České herpetologické společnosti.

Podle něj je však kousnutí zmijí vzácné. "V ČR zmije obecná uštkne ročně několik málo lidí, u kterých se projeví příznaky otravy. Za poslední dobu nejsou v ČR úmrtí po uštknutí zmijí obecnou." Častěji než člověka kousne zmije zvědavého psa. I u lidí spíše dojde k uštknutí zvědavců a dětí, které prozkoumávají okolí.

Lidé si také pletou zmiji s užovkou hladkou, která rovněž může kousnout a místy se vyskytuje v zahradách nebo na slunných místech. Její kousnutí není nebezpečné.

Užovka hladká

Užovka hladká

FOTO: Martin Šandera

Co dělat

Při uštknutí hadem je nutné postiženou končetinu znehybnit a člověka zklidnit. Nejdůležitější je rychlý převoz do nemocnice. Nedoporučuje se postiženou končetinu zaškrcovat, protože se tak jen dál postižené místo traumatizuje a šíření jedu to stejně nezabrání.

"Místo uštknutí se nerozřezává, nevysává, nevypaluje ani jinak specificky neošetřuje. Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků intoxikace, je možno podávat nápoje, podání kávy (kofeinu) nebo alkoholu není vhodné," uvádí vedoucí lékař Toxinologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Valenta.

Problém může nastat u dětí a hlavně alergiků - pokud je někdo alergický na bodnutí blanokřídlým hmyzem, například vosou nebo včelou, je velká pravděpodobnost, že bude mít alergii i na hadí jed.

Protijed až jako poslední možnost

"Rozhodující je rychlost vyhledání lékařské péče. Mnohdy stačí aplikace podpůrných látek. Protijed (antisérum; též se užívá výraz sérum) se aplikuje až jako nejzazší řešení. Někteří lidé můžou mít alergii právě na protijed," říká Šandera.

Zdravý člověk by měl kousnutí přežít bez větších komplikací. „Zmije obecná má sice účinný jed, ale maximální dávka, kterou disponuje za optimálních podmínek, nestačí k usmrcení zdravého člověka,” říká herpetolog. Had se při obraně sám snaží nevypustit všechen jed, ten si šetří pro lov kořisti. Někdy zmije udělá jen varovný výpad bez kousnutí, někdy kousne jen jedním zubem, a i když kousne naplno, tak se do rány nedostane celý obsah jedových žláz, popisuje Šandera.

Zmije žije ve vyšších polohách a potřebuje vlhko

Zmije se vyskytují většinou ve výškách nad 450 m n. m., tedy v podhůří Krkonoš, Brd, Pošumaví nebo na Vysočině. Ale na zmije lze vzácně narazit i v nižších polohách na vlhkých místech.

„V oblastech, kde došlo k rozsáhlým melioracím a vysušení, tak zmije většinou zmizela. Potřebuje vlhčí louky či okolí mokřin, kde je zároveň možnost slunění a úkrytu, tzn. řídce keři porostlé meze, skalky nebo zídky. K lidskému obydlí zmije přiláká právě možnost slunění se a možnost úkrytu, tzn. skalky, hromady dřeva apod.” říká Šandera.

Šandera vyvrací hospodské řeči, že se zmije přemnožily nebo je někdo uměle nasazuje. Málokteré mládě se totiž dožije dospělosti. Buď ho uloví nějaký predátor, skončí přejeté na silnici či je někdo utluče. „Přitom zmije patří mezi zvláště chráněné živočichy, tzn. chráněný je každý jedinec a na místech výskytu se nesmí provádět negativní zásahy,” říká Šandera.