"Rok 2012 nebyl pro většinu obyvatel ČR dobrý. Země se v roce 2012 stále nedostala na úroveň roku 2008 a sousední státy jí ekonomicky stále více unikají," tvrdí zpráva, která obsahuje popis situace i analýzy ekonomů či sociologů, kteří se kloní k levici.

Autoři kritizují Nečasovu vládu. Té podle nich chyběla vize a pozitivní národohospodářský program. Jediným cílem se prý stala "fiskální konsolidace", tedy škrty v rozpočtu. Podle aktivistů přispěly ke stagnaci ekonomiky. Omezily totiž spotřebu, propadla se o 3,5 procenta. Inflace naopak rostla o 3,3 procenta. Nárůst cen přitom podle zprávy postihl hlavně lidi s nižším příjmem. Mnozí řešili situaci tak, že začali nakupovat v zahraničí, kde je některé zboží levnější.

Nejistota na trhu práce

Problémy se vyskytly na trhu práce, kde prý narostla nejistota. Řada lidí sice našla místo, ale nedostala běžnou zaměstnaneckou smlouvu. Pracovala jen na dohodu či jako živnostník. Chudoba ohrožuje až pětinu pracujících, a to více ženy, píšou autoři. Poklesla reálná mzda.

Zpráva připomíná, že sociální reforma od loňska změnila dávky i přístup k nezaměstnaným. Pro ně zavedla třeba povinnou veřejnou službu, kterou Ústavní soud už zrušil. Zpřísnily se i podmínky pro nárok na pozůstalostní penzi. Snížil se celkový rodičovský příspěvek z 236 000 na 220 000 korun, což dopadá podle aktivistů hlavně na chudší rodiny a samoživitelky. Zrušil se i souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči, koncem loňska se ale zas obnovil. Kritiku ve zprávě sklízejí i sKarty.

Dokument poukazuje také na to, že v Česku chybí sociální bydlení. Kritizuje sestěhování rodin v potížích do předražených a nevyhovujících ubytoven. "K tomuto jevu dochází ve větší míře než v předchozích letech," uvádějí aktivisté. Podle nich v ghettech končívají hlavně Romové.

Pokusy o pogromy, tvrdí zpráva

Zpráva si všímá také protiromských nálad. Podle autorů jsou závažným problémem v Česku „pokusy o pogrom“ na Romy, které prý mohou vyvolat i banální či zdánlivé konflikty. Zpráva připomíná případ z Břeclavi, kde se zranil patnáctiletý hoch a následně si vymyslel, že ho zbili Romové. Ve městě se pak konaly protiromské demonstrace, "které by bez policejních zásahů přerostly v pogrom". Aktivisté zmiňují i letošní nepokoje v Duchcově a Českých Budějovicích.

Podle studie se nedaří zapojit do politiky více žen. Poukazuje na mírný nárůst po loňských krajských volbách, kdy se podíl jejich zastoupení zvýšil z 18 na 20 procent. "Tento minimální nárůst znovu ukazuje, že nelze spoléhat na přirozený vývoj a je potřeba přistoupit k systémovým změnám, které by vedly k vyrovnání zastoupení žen a mužů v politice," uvádí zpráva. Podle ní by pomohly kvóty a další opatření, která ale čeští politici odmítají.

Korupce se zase podle autorů zprávy stala „nejviditelnějším problémem české politiky“. Připomínají vysoké odměny pro bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou či místa ve správních radách za složení poslaneckého mandátu. Aktivisté míní, že stát je dlouhodobě v úpadku a lidé už rezignovali, na protivládní demonstrace jich chodí jen pár desítek. Neziskové organizace se od politiky drží stranou, obávají se prý o dotace.

Mezinárodní síť Social Watch zastřešuje 700 organizací ze sedmi desítek států. Zaměřuje se na boj s chudobou, rasismem a diskriminací či na ochranu životního prostředí. Vznikla v roce 1995. Chce nezávisle dohlížet na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. Českou koalici Social Watch tvoří osm organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar a Alternativa 50 .