Pro rychlou změnu je hlavně TOP 09, zatímco ODS, a hlavně ČSSD jsou rozpolceny.

V ústavně-právním výboru Sněmovny tak už vznikla novela ústavy, která např. navrhuje, aby prezident nemohl otálet při jmenování premiéra, anebo dokonce aby vůbec přišel o svůj druhý pokus navrhovat předsedu vlády.

Jeden z tvůrců novely, šéf výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové) nezastírá motivy. „Je to reakce na jeho požadavky a notářsky ověřené podpisy jsou poslední kapka,“ řekl Právu.

Zeman nemá své požadavky za přehnané

„Když konáte velmi jednoduchý právní úkon, je obvyklé, že vyžadujete notářské ověření. Myslím si, že úkon, který by mohl vést ke vzniku nové vlády, což je poměrně důležitá záležitost, by měl mít minimálně stejnou garanci, jako když si kupujete motocykl,“ odůvodnil včera Zeman svůj nápad, proč by koaliční strany měly dodat notářsky potvrzené podpisy 101 poslanců. [celá zpráva]

Podle Polčáka by mohli poslanci návrh projednat poměrně brzo, protože by ho mohli přidat ve druhém čtení do zákona o změně ústavy, který už předložila ČSSD a který počítá s tím, že by nemohl prezident udělovat milosti bez spolupodpisu premiéra.

Otázka je, jestli ke změně ústavy předkladatelé seženou tři pětiny zákonodárců (120 poslanců a 49 senátorů), protože v ČSSD i v ODS je řada lidí, kteří zatím s omezením pravomocí nesouhlasí.

Hašek je proti, Sobotka pro

Podle Polčáka by soc. demokraté měli myslet i na to, že příliš silný prezident bude omezovat i jejich vládu. „To není na ochranu nás, ale i příštích vlád, tedy i sociální demokracie,“ podotkl.

V soc. demokracii je ale v plném proudu boj mezi Zemanovými stoupenci a odpůrci. Druhý muž ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek Právu včera řekl, že je proti omezování pravomocí prezidenta.

Šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka by je však omezil. „Podporuji zpřesnění ústavy tak, aby se lépe předcházelo politickým krizím,“ sdělil Právu. Připomněl, že zúžení pravomocí Hradu navrhovali již při projednávání zákona o přímé volbě prezidenta.

Souhlasil by např. se zavedením lhůty pro jmenování vlády nebo se změnou jmenování bankovní rady ČNB. „O podrobnostech změn budeme jednat s ostatními stranami,“ podotkl.

Také šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc souhlasí se zavedením lhůt, ale druhý pokus by prezidentovi nebral.

Změny také nechce aplikovat už na Zemana. „Pokud debata, tak nesmí být účelová. Bude se vztahovat na příští prezidentské období,“ řekl Právu Tejc.

Předsedkyně Sněmovny a ODS Miroslava Němcová se změnou souhlasí. „Upřesnění ústavy je třeba. Bude nutné dobře vše připravit a nereagovat zbrkle,“ sdělila Právu.

Opatrnější je místopředseda ODS a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ten by ke změně ústavy přistoupil, pouze pokud se bude krize prohlubovat. „Nebráním se tomu, ale nemusíme tak činit hned poté, co prezident nestandardním způsobem vybral premiéra. O změně bychom měli uvažovat, pokud se politická krize bude prohlubovat a prezident bude činit další nestandardní kroky,“ řekl Právu.

Diskusi se nebrání ani šéfka LIDEM Karolína Peake. „Je zjevně čas na onu mnohokrát diskutovanou revizi ústavy, které ale musí předcházet nejen politická, ale i odborná debata,“ řekla Právu. Dodala, že sama navrhovala, aby byla prezidentovi odňata pravomoc vyhlašovat amnestii, což jí nevyšlo.

Druhý pokus pro Sněmovnu

Hlavní změnou by bylo, že by prezident měl pouze jeden pokus na jmenování premiéra. Druhý pokus by dostala Sněmovna, jako tomu je v Německu, a třetí by zůstal předsedovi Sněmovny. „Pokud by selhal první prezidentský pokus, Sněmovna by mohla přijmout usnesením svého kandidáta na premiéra,“ uvedl Polčák.

Novela řeší i lhůty, dokdy by měl např. prezident jmenovat premiéra nebo odvolat ministra. „Jsou dvě varianty, buď konkrétní lhůta, třeba 30 dnů, ale já bych byl spíše pro termín bezodkladně,“ uvedl Polčák.

Ve hře je také to, že by ke jmenování členů ČNB prezident potřeboval souhlas buď premiéra, nebo Senátu, jako je to v případě ústavních soudců.