Článek
Bývalý velitel vojenských špiónů Ondrej Páleník, který se s šéfkou Nečasova kabinetu Janou Nagyovou dobře znal a zřejmě sledování na její žádost odstartoval, má víc štěstí, protože o výsluhy nepřijde.
„Pokud je soud pravomocně uzná vinnými ze spáchání úmyslného trestného činu (ze kterého jsou nyní obviněni), budou z armády propuštěni bez nároku na výsluhový příspěvek,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Dodal, že v případě neúmyslného činu, jako je např. zabití při autonehodě, přichází voják o polovinu výsluh.
Ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda
Páleník od prvního listopadu minulého roku pracoval jako šéf Státní správy hmotných rezerv a přestal být vojákem. „Ondrej Páleník už není v činné službě a výsluha mu byla přiznána loni na podzim při odchodu do zálohy. Ať soud dopadne jakkoliv, nepřijde o ni a je mu vyplácena i nyní, když je ve vazbě,“ dodal Pejšek.
Nepomůže ani ukončení služebního poměru
Kovandovi ani Pohůnkovi by nepomohlo, kdyby požádali o ukončení služebního poměru. „Je-li v době odchodu do zálohy proti nim vedeno trestní řízení, řeší se nárok na výsluhu až poté, co je toto řízení pravomocně ukončeno,“ podotkl mluvčí.
Na výsluhy má právo každý voják, který odslouží nejméně 15 let, a pobírá ji – pokud je vyšší než vyměřený důchod – doživotně. Může dosáhnout až 55 procent průměrné mzdy, kterou voják pobíral. Na tuto hranici dosáhnou vojáci, kteří odslouží přes třicet let. To je případ Páleníka. Jako generálporučík bral okolo 90 tisíc korun měsíčně. Tím pádem je jeho výsluha okolo padesáti tisíc korun měsíčně.
Kovanda odsloužil 25 let a měl by nárok na 48 procent průměrné mzdy – jako generálmajor pobíral okolo 80 tisíc. Pokud ho soud odsoudí, přijde o měsíční příjem okolo 40 tisíc korun.