Kromě nádoby našli badatelé v sídlištní jámě půl metru pod skrývkou ještě ruční kamenné drtidlo obilí a keramický přeslen, který plnil funkci setrvačníku a udržoval v chodu vřeteno s přízí. „Nádobka byla roztříštěná na několik kusů, střepy jsem k sobě slepovala jako puzzle. Keramické fragmenty byly velmi tvrdé a odolné, což svědčí o kvalitním vypálení. Povrch je zdobený lineární rytinou, přerušovanou řadou menších houslových vrypů,“ popsala nevšední nález archeoložka Markéta Sochorová ze Západočeského muzea v Plzni, která výzkum v Dobřanech vede.

Podle ní kulatá nádobka sloužila zřejmě k přechovávání sypkých potravin.
„Na to, aby se z ní jedlo nebo pilo, se mi zdá svým tvarem dost nepraktická,“ vysvětlila Sochorová.

Stejně výjimečným předmětem je podle archeologů i kamenné drtidlo.
Neolitické sídliště v Dobřanech pochází z doby 6000 až 5000 let před naším letopočtem. Archeologové tam v minulosti objevili zbytky několika domů, jejichž šířka byla deset a délka až čtyřicet metrů.