Článek
"Z podrobnější analýzy výsledku šetření vyplývá, že rozdíly v hodnocení celkového soužití Romu s ostatními nejsou mezi různými sociodemografickými skupinami statisticky významné," uvedlo CVVM. Pozitivněji se k soužití stavěli pouze lidé, kteří mají mezi Romy známé, a ti, kteří mají dobré zkušenosti s Romy ve svém bydlišti.
Soužití romské a neromské populace v ČR (v procentech) | |||
---|---|---|---|
1999 | 2012 | 2013 | |
dobré | 23 | 14 | 9 |
špatné | 66 | 82 | 87 |
zdroj: CVVM |
S Romy se v místě pobytu setkává 48 procent lidí. Ti byli následně dotazování na vzájemné soužití. Hodnocení vzájemného soužití již bylo výrazně méně kritické. Jako dobré jej vnímá 37 procent respondentů, zatímco odlišný názor má 59 procent lidí. V roce 2001 byly obě skupiny vyrovnané na úrovni 43 procent.
Většina lidí (61 procent) uznává, že Romové mají horší podmínky při získávání zaměstnání. V dalších otázkách, jako je uplatnění ve veřejném a občanském životě, získávání bydlení, vzdělání či možnost rozvoje kultury, je postoj veřejnosti opačný a většina lidí odmítá, že by na tom byli Romové hůře.
V řešení romské problematiky si v očích veřejnosti lépe stojí obce a místní samosprávy. Pozitivně vnímá jejich snahy třetina lidí, zatímco opačný názor deklarovalo 37 procent veřejnosti. Postup státu se zamlouvá pouze 23 procentům dotázaných, zatímco kritický názor vyjádřilo 66 procent občanů.