„Být v jedné církvi se lháři, hamižníky a pokrytci je pro mne z etického hlediska nepřijatelné,“ napsal loni jáhen Sergej Baranov ze středoruského Tambova v protestním dopise a oznámil „plné a bezpodmínečné přerušení vztahů s ruskou pravoslavnou církví“. Jeho ojedinělý krok ihned rozpoutal smršť reakcí.

Média z celého světa od rána do večera volala do jeho skromného tambovského bytu, kde žil spolu s matkou. Zvýšený zájem o něj ale začala projevovat i církevní a světská moc.

Reportér listu Novaja Gazeta v článku Umlčet jáhna Baranova popsal, jak si po zveřejnění dopisu u duchovního podávali dveře nejvyšší představitelé oblasti, církve i příslušníci ruské tajné služby FSB.

Sdílím váš názor, že soud škodí tvrdostí uděleného trestu za to, co je spíše přečinem, obrazu Ruska ve světě. Za vaši odvahu vám vyjadřuji hluboký respekt.ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

V září v Tambově proběhl církevní soud, jehož se jáhen odmítl zúčastnit a který z něj sňal svěcení.

Tlak úřadů na tehdy už bývalého duchovního údajně prudce zesílil poté, co Baranova pozvala česká ambasáda v Moskvě osobně převzít dopis od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

„Sdílím váš názor, že soud škodí tvrdostí uděleného trestu za to, co je spíše přečinem, obrazu Ruska ve světě. Za vaši odvahu vám vyjadřuji hluboký respekt,“ napsal šéf české diplomacie Baranovovi. Dopis mu počátkem prosince předal tehdejší velvyslanec Petr Kolář.

Do Prahy přiletěl před Vánoci

Reakce úřadů na sebe nenechala čekat. „Ve vlaku, v němž jsem se přes noc vracel do Tambova, mě do kupé následovali dva policisté a byli tam, dokud jsem nevystoupil,“ popsal Baranov události po převzetí dopisu. Příslušníci ho prý po celou noc vyzývali k hovoru či k návštěvě jídelního vozu.

„Ve dvě hodiny v noci mi pak zablokovali obě SIM karty,“ dodal. Když vlak v 5.20 hod. dorazil do Tambova, stála na peróně pouze skupina policistů, a to u jeho vagónu. S matkou, která na syna čekala, pak rychle přeběhli do taxíku.

Doma ale Baranov podle svých slov zjistil, že se mu kdosi dostal na facebookový profil, do e-mailu a prý měl odposlouchávaný i Skype.

Dva dny před Štědrým dnem někdejší jáhen dorazil do Prahy s jasným úmyslem – žádat o azyl. To se mu kvůli svátkům podařilo až mezi svátky. Měsíc strávil v uzavřeném azylovém středisku v Zastávce u Brna. Teď je v Praze a čeká, jak jeho žádost dopadne.

Chtěla ho prý naverbovat FSB 

S Právem se Baranov sešel ve vinohradské kavárně. Bylo krátce po začátku Velkého půstu a prošedivělý čtyřicátník si dal čaj. Mluvil tiše, jako by se bál, že ho stále poslouchá kdosi nežádoucí.

Popisuje své konflikty s pravoslavnou církví, z níž se podle něj vytratil duch křesťanství, jež stále více srůstá se státem a v níž má údajně mnoho činitelů kontakty na FSB. V roce 1996, v době čečenské války, se ho prý agenti pokusili naverbovat k tomu, aby se jako znalec islámu infiltroval do muslimského prostředí. Nabídka přišla znovu o několik let později. Baranov ji pokaždé odmítl, což mu údajně vyneslo komplikace v jeho církevní kariéře.

Patriarchovi napsal šest dopisů s kritikou různých nešvarů v církvi. Odpovědí se nedočkal. Kauza Pussy Riot pro něj znamenala definitivní důkaz: Kreml a patriarchát jsou spojené nádoby.

Co se 21. února 2012 odehrálo v chrámu Krista Spasitele, se jáhen dozvěděl až o několik dní později. Pustil si záznam na internetu a nejprve byl v šoku. „Když jsem si ale přečetl, o čem to celé je, řekl jsem si – je to velmi ostré, ale zároveň trefné,“ říká.

Chce do kláštera

Baranova, který tou dobou končil studia práv, kauza zaujala a detailně se jí věnoval až do rozsudku. Vzhledem k mnoha specifickým výrazům nepochybuje, že text obžaloby není dílem světského prokurátora, ale znalce církevního práva. Verdikt za rouhačství vynesený jménem Ruské federace tak podle něj stvořil kdosi z nitra církve. „A to se stalo v Rusku ve 21. století! Naprostý středověk v soudní síni,“ dodává.

Ačkoliv už není jáhnem, na rozhodnutí věnovat život službě Bohu nehodlá nic měnit. Každý den se chodí modlit do pražských chrámů, a pokud bude jeho žádost českými úřady vyřízena pozitivně, chce vstoupit do kláštera.

„V pravoslavné církvi je mnoho hluboce věřících. Nic ale nezmohou proti vertikále moci patriarchy Kirila. Ta je ještě tvrdší než ta Putinova,“ uzavírá.