Norma by tak mohla pomoci soukromníkům, kteří maximálně povolených cen služeb využívají běžně, a šíbrům vyhrožujícím rodině vyhozením jejich příbuzného, pokud za něj nezaplatí. Stropy se ovšem netýkají zařízení provozovaných v rámci podnikatelského záměru, jež vybírají i dvacet až třicet tisíc měsíčně.

Ministerská vyhláška k zákonu o sociálních službách je v připomínkovém řízení, platit by mohla nejdříve od začátku května.

Nyní maximálně 360 korun denně

Nyní si mohou domovy pro seniory účtovat denně až 200 korun za ubytování a 160 korun za stravu. V květnu by už pobyt nevyšel maximálně na 11 160 korun jako dnes, ale podle vyhlášky na 11 780 korun. Ústavy ale mohou pobírat maximálně 85 procent z příjmu penzisty. To znamená, že zaplatit plné sazby podle navrhované vyhlášky by zvládli až senioři s minimálním příjmem 13 858 korun, nepočítaje ovšem placení některých dalších služeb.

Podle statistik z loňského března bylo osob s důchodem nad 14 tisíc korun jen 124 746 z celkového počtu 1 726 391 penzistů. Průměrný důchod dělal 10 740 korun. Domovy nemohou přijímat klienty na základě jejich finančních dispozic, ale podle jejich zdravotního stavu, tedy do jaké míry potřebují pomoc druhého člověka.

"Má-li mít navrhované zvýšení maximálních úhrad výraznější efekt, je proto žádoucí zvýšení tlaku na nezbytnou vyšší participaci vlastních i jiných zdrojů klienta (zdroje od příbuzných, z úspor apod. – rozhodně ne však na úkor zadlužení klienta)," uvádí v návrhu vyhlášky ministerstvo.

Jenže domovy nemohou po příbuzných žádné peníze vymáhat, nemohou ani sáhnout klientovi na úspory anebo zjišťovat jeho jiné příjmy než důchodové. "Jestliže to navýším, tak mnohem více lidí by spadlo do nedoplatku. Navýšila bych to jen pár lidem a já to pak budu platit ze svého provozu – ze svých příjmů, z dotace zřizovatele nebo ministerstva, které jsou rok od roku menší, což platí i pro zdravotní pojišťovny," řekla Právu ředitelka Domova důchodců Česká Skalice Zuzana Holická.

Pětina nedoplácí

V jejím zařízení se účtuje 135 korun denně za stravu a 165 za ubytování. "Máme maximální úhradu devět tisíc korun na 30 dní a už tak mám pětinu lidí v nedoplatku," dodala. Zákon podle ní pouze umožňuje jednat s rodinou o doplatcích, ale nijak rodinu nezavazuje.

Někteří ředitelé si však zákon vykládají svérázně. Po příbuzných žádají doplatky či sponzorské dary pod pohrůžkou nepřijetí klienta, nebo jeho vyloučení. O takových praktikách slyšela i Holická, ale jsou podle ní nezákonné, protože v prvé řadě má jít o zdravotní stav klienta.

Zvýšení úhrad by vzhledem k rostoucím cenám surovin uvítala šéfka soukromého Domova pro seniory Dřevčický park poblíž Prahy Hana Porubská. Podle ní je podnik "silně neziskový" a ani dotace ministerstva nepomáhají. "Potřebovali bychom dotaci nejméně 11 miliónů, abychom dorovnali náklady, ale dostaneme zhruba třetinu. Takže to dotuji ze svého," dodala Porubská.

Pomůže 60 korun?

Většina poskytovatelů služeb ve veřejné sekci dnes maximální úhrady nevybírá. Využít vyhlášky by tak zřejmě mohli především ředitelé, kteří "tlak" na klienta a příbuzné vyvinout umějí. Maximálních úhrad se také nebojí registrovaná soukromá zařízení. Ta neregistrovaná se nemusejí řídit zákonem o sociálních službách a vybírají i mnohem vyšší částky. Ostatním nezbývá než si vybírat co nejnáročnější klienty.

Ústavy totiž mají právo na celý příspěvek na péči u postiženého klienta. Podle stupně závislosti na druhé osobě činí příspěvek 800 až 12 tisíc korun. Nejžádanějšími klienty jsou dnes lidé se stupni těžké závislosti, kteří mají nárok na příspěvek ve výši osm tisíc či právě 12 tisíc korun.

Ministerstvo změnu vyhlášky vysvětluje zvýšením nákladů na sociální služby z důvodů růstu míry inflace (v roce 2012 průměrně 3,3 procenta), zvyšováním spotřebitelských cen (meziroční růst v průměru 3,5 procenta), růstem cen energií (souhrnně 8,6 procenta) a zvýšením sazeb DPH o procentní bod. Očekává, že kvůli předpokládané valorizaci důchodů se zvýší od letoška procentuální výměra důchodů o 0,9 procenta a základní výměra o 60 korun na 2330 korun.