"Velezrada je pojmově největší zrada na státu. Obsah návrhu velezradě neodpovídá. I po formální stránce pochybuji, že se tím návrhem Ústavní soud může zabývat," řekl profesor ústavního práva Václav Pavlíček.

Upozornil, že návrh senátorů kombinuje některá ustanovení stávajícího zákona o Ústavním soudu a některá ustanovení novely, která nabude účinnosti k 8. březnu. "Podle platného právního stavu by se soud mohl začít návrhem zabývat jen tehdy, pokud by byl prezident ještě ve funkci. Možnost zabývat se jím i po zániku funkce je teprve v novele zákona o ústavním soudu - v případě, že již řízení bylo zahájeno," uvedl Pavlíček.

Jiný názor má Pavlíčkův kolega z pražské právnické fakulty Jan Kudrna. "Řízení o žalobě pro velezradu je možné provádět i po skončení mandátu prezidenta republiky, takže to řízení poběží bez ohledu na to, jestli prezident republiky ještě je v úřadu, nebo není," sdělil.

Ty důvody (v žalobě) nejsou tak závažné, aby vedly k destabilizaci společnostiústavněprávní expert Vladimír Balaš

Žalobě dává jistou naději na úspěch. "Myslím, že řada těch bodů skutečně naplňuje znak ohrožení demokratických základů státu. Je otázka, jak ústavní soud posoudí, zda bylo dosaženo potřebné intenzity," dodal.

Další ústavněprávní expert Vladimír Balaš naopak souhlasí s Pavlíčkem v tom, že senátoři se žalobou neuspějí. "Ty důvody (v žalobě) nejsou tak závažné, aby vedly k destabilizaci společnosti," prohlásil. Zejména amnestie podle něj nemůže být příčinou odsouzení prezidenta za velezradu, protože za amnestii je odpovědná vláda.

Vzkaz pro další prezidenty

Rozhodnutí Ústavního soudu o žalobě pro velezradu bude podle něj hlavně vzkazem pro budoucí hlavu státu. "Možná to i rozpoutá diskusi, zda by se neměla skutková podstata tohoto ústavního deliktu více vyjasnit," řekl.

Čtěte také:
Je to výraz lidské pomstychtivosti, soudí o žalobě na Klause Nečas
Dienstbier je sociopat a kretén, pustil se do senátora poslanec Šťastný
Ústavní žalobu na Klause Senát podpořil

Balaš se shodl s Kudrnou v tom, že pokud by Ústavní soud žalobě vyhověl, Klaus už by v budoucnu nemohl být zvolen hlavou České republiky. "To znamená - nemohl by znova kandidovat, a nemohl by být tedy ani zvolený, a navíc by ztratil nárok na plnění pro bývalého prezidenta - teď je to asi 50 000 korun jako výsluha a 50 000 na chod kanceláře," popsal Kudrna.

Žaloba na Klause je první žalobou na prezidenta v historii ČR. Podle právního experta Jana Kysely není žaloba na prezidenta častá ani v mezinárodním srovnání, na druhou stranu lze najít případy, kdy někdo pohnal hlavu státu k právní odpovědnosti například při politické nespokojenosti.

Porovnání s Litvou

Kudrna v této souvislosti připomněl případ litevského prezidenta z roku 2004 - Rolandas Paksas byl kvůli porušení ústavy zbaven funkce parlamentem, jeho sesazení poté potvrdil i ústavní soud. Právník ale připomněl, že k sesazení Paksase vedly jiné důvody, než jaké senátoři kladou za vinu Klausovi - mimo jiné údajné vyzrazení státního tajemství.

Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi Klausovi kromě kontroverzní amnestie například to, že dosud nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě.