Podle analýzy výdajů domácností za tři čtvrtiny roku 2012, kterou má dnes projednat vláda a Právo ji má k dispozici, narostly náklady nejstarších domácností o 4,8 procenta, což je nejvíce ze všech skupin obyvatelstva. Přitom průměrný důchod loni dosáhl 10 764 korun, což je jen o 2,2 procenta víc než v předcházejícím roce.

Nejvíce se důchodcům v jejich spotřebním koši zvedly ceny potravin (o 7,1 procenta), náklady na bydlení (8,2 procenta) a náklady na léky a zdravotní péči (11,9 procenta).

Podle údajů Rady seniorů ČR by růst životních nákladů přes 450 korun měla pokrýt valorizace z loňského ledna, která ale zvýšila průměrný důchod jen o 137 korun a nejnižší penzi pouze o 67 korun.

Starobní důchod do osmi tisíc korun bere v ČR 149 tisíc lidí. Penzi mezi osmi a třinácti tisíci korun pobírá 1,325 miliónu důchodců. Více než 14 500 korun bere 88 300 důchodců. Nejvyšší penzi nad 47 tisíc korun dostává třicítka důchodců. Prací si z 2,8 miliónu důchodců přivydělává jen 182 tisíc lidí.

Valorizace není na obzoru 

Podle předsedy Rady seniorů Zdeňka Pernese reálná kupní síla nízkých penzí permanentně klesá. Systém valorizací považuje za nedokonalý a vůči lidem s nejnižšími penzemi za diskriminační.

„Vláda se teď chová k seniorské populaci historicky nejhůř,“ řekl Právu Pernes.

Ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09) je ale k úpravě valorizací zdrženlivá. „To bych nepředjímala, v prvním pololetí tohoto roku se zcela jistě nic nezmění,“ sdělila Právu. Připustila však, že velkým problémem především seniorů žijících osaměle ve velkých městech jsou rostoucí náklady na bydlení.

Sociální bydlení není, zákon v nedohlednu

„Ti jsou opravdu ohroženou skupinou, nemají se kam přestěhovat. Sociální bydlení není, zákon o něm je v nedohlednu. Ministerstvo pro místní rozvoj chce teprve do poloviny tohoto roku zpracovat analýzu současného stavu,“ uvedla Müllerová.

„Zákon je nereálný, protože jeho příprava by měla proběhnout v době, kdy se bude schylovat k volbám. Dá se těžko očekávat, že někdo bude chtít řešit takovéto ožehavé téma,“ dodala.

Jak uvedla, její úřad přesto chce do měsíce pro ohroženou skupinu seniorů nějaké řešení najít. „Zákon to ale zcela určitě nebude,“ řekla v reakci na požadavek Rady seniorů, aby se sociální bydlení řešilo zákonem.

Zatím jedinou úlevou seniorům v tomto směru bylo zrušení záměru sloučit příspěvek a doplatek na bydlení, což by zasáhlo asi sto tisíc důchodců.

Analýza pro vládu uvádí, že podíl položky na bydlení na celkových vydáních seniorských domácností překročil 30 procent a spolu s výživou činil více než polovinu všech výdajů.

Pernes ve vlastní analýze uvádí, že ve velkých městech položka nájemního bydlení přesahuje sama o sobě již 40 procent.

„Přitom hranice společenské přijatelnosti nákladů na bydlení je v ČR nastavena na úrovni 30 procent příjmů a pro Prahu na úrovni 35 procent příjmů,“ uvedl Pernes, podle kterého je těch nejohroženějších seniorů zhruba 200 tisíc.

Podle národního akčního plánu pro pozitivní stárnutí, který do vlády také předkládá Müllerová a který má Právo k dispozici, jsou mezi seniory nejohroženější ženy důchodkyně nad 65 let, které kvůli rozdílům v odměňování žen a mužů během zaměstnání mají ve stáří nižší důchod.

„Ženy seniorky v důsledku větší délky života a nižších důchodů musejí žít s nižšími příjmy po delší dobu než muži senioři. V důsledku těchto skutečností jsou ženy ve stáří ohroženy chudobou a sociálním vyloučením ve výrazně vyšší míře než muži, především pak ženy ve věku nad 65 let,“ upozorňuje akční plán.

Výsledkem toho je neustálé rozevírání nůžek mezi muži a ženami. Zatímco průměrná penze muže byla loni 11 949 korun, u žen to bylo pouze 9 786 korun.