Mimo manželství se v roce 1993 narodilo zhruba 13 procent dětí, předloni už 42 procent. Před dvěma desetiletími se rozpadlo 36 procent manželských dvojic, v roce 2011 pak 46 procent.

Podle analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí i CVVM je přitom pro více než 80 procent Čechů a Češek rodina stále největší hodnotou a nejvýznamnějším životním cílem, stejně jako je největším přáním většiny žen mít děti.

V Česku zažíváme krizi rodiny, pokles odpovědnosti, tvrdí konzervativní politici. Tolerance soužití na psí knížku je v České republice enormní.

Podle nich za to mohou příliš štědrý sociální systém pro samoživitelky, velká emancipace žen a jejich ekonomická samostatnost a pokles vlivu církve.

Rodina a její formy se skutečně mění – v ČR, ale i v celé Evropě. Důvodem ale není jen „nezodpovědnost“, shodují se odborníci.

Mít pět dětí je krásné, ale současně je to poukázka na chudobu, nejen pro nás jako rodiče, ale do budoucna i pro děti.Karolina

Podle sociologů na proměnu rodiny a partnerského soužití mělo ihned po revoluci vliv to, že lidé mohli začít studovat, cestovat, realizovat svoje životní tužby. Svatba a děti nebyly už jedinou alternativou jejich dalšího života.

Velký vliv na počet svateb má i ekonomika. Byty jsou tržním produktem, který představuje, pokud si jej koupí, pro naprostou většinu rodin celoživotní zadlužení a splátky. Ne všichni ale mohou obětovat z platu měsíčně sedm až jedenáct tisíc korun.

V zaměstnání dávají velmi často přednost lidem bez závazků, kteří jsou ochotní dát svému zaměstnavateli maximum výkonu bez nutnosti běžet ve čtyři hodiny vyzvednout děti do školky.

Navíc v době krize je nižší počet svateb logickým vyústěním obav lidí z budoucnosti.

Pokud se už dvojice chtějí vzít, odkládají svatbu do pozdějšího věku. Zatímco v roce 1993 se muži v ČR poprvé ženili průměrně v 25,4 roku a ženy se vdávaly ve 23,2 roku, teď je ženichům přes 32 let a nevěstám zhruba 29,5 roku, uvádějí statistici.

FOTO: Právo

„Věděla jsem, že na mateřskou musím odejít až v době, kdy budu u firmy zastávat vedoucí místo, abych se měla kam vrátit. Pokud bych dala přednost dítěti v pětadvaceti a do práce se vrátila po třicítce, mám s kariérou, dobrým platem amen,“ svěřila se Právu osmatřicetiletá Anežka. „Rodina jako hodnota je vytěsněna obrazy ,úspěšných‘ lidí, kteří mají hodně peněz a někam to dotáhli, tudíž jsou uznávaní, mají vliv, mají hodnotu pro ostatní, jsou nám dáváni za vzor,“ upozorňuje čtyřicetiletá Karolina.

„Mít pět dětí je krásné, ale současně je to poukázka na chudobu, nejen pro nás jako rodiče, ale do budoucna i pro děti. Jak jim mám vysvětlit, že nemohou mít každý tablet jako spolužáci, značkové oblečení, aby se jim ve škole nesmály, že jsou ,socky‘. Nemohu je všechny ani poslat do školy v přírodě či na lyžařský výcvik,“ svěřila se Právu.

Mnoho dvojic navíc k soužití sňatek nepotřebuje. Děti přesto mohou vyrůstat v harmonickém nekonfliktním prostředí.

Chybí komunikace

Pro šťastné manželství je rozhodující příklad rodičů, shodují se psychologové.

Důležitá je i rodinná komunikace, v praxi se stále více párů doma jen náhodně potkává. Ubývá rodin, které společně snídají či večeří, upozorňuje průzkum agentury J.L.M.

V Česku začal v pondělí Národní týden manželství, který má propagovat soužití v tradičním svazku. Mottem letošního sedmého ročníku se stala věta: Manželství je umění.

„Až příliš mnoho párů se rozchází a manželství, která mohla být skvělá, končí tragickými rozvody. Rozpad rodiny nemusí být normou, pokud nenecháme zdi mezi námi vyrůst tak, že už se nedají překonat,“ uvedl jeden z organizátorů týdne Jan Frolík.

Podle něj je sice manželství umění, ale zvládnout ho může každý, pokud chce. Podle psychologů však lidé na sobě musí především pracovat.