Hlavní obsah

Z Česka mizí divoké husy, přibylo ale orlů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nečekaně vysoký počet orlů, hejna severských kachen a mizející husy – to jsou jen některá zajímavá zjištění českých ornitologů z lednového sčítání vodního ptactva.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

I když výsledky pozorování odborníků a stovek jejich pomocníků, které v polovině ledna současně probíhalo v celé Evropě, budou známy až někdy za měsíc, už první poznatky přinesly mnohá překvapení. Ornitologové například řeší záhadu, kam se z českých vodních ploch ztratily husy.

Chybí až pět tisíc hus

„Ještě v prosinci jsme registrovali husy v početných hejnech, ale na evropský sčítací termín jich vidět moc nebylo. A nevíme, kde jsou. Zda například letěly někam za potravou či zda tušily, že tu vodní plochy zamrznou. Určitě ale čtyři pět tisíc hus v republice se nemohlo jen tak ztratit,“ upozornil na menší záhadu ornitolog František Bárta. Uvedl, že jde o husy polní, které u nás nehnízdí, ale přilétají k nám přezimovat ze severu. Chystá se proto o víkendu některé ze sledovaných lokalit opět navštívit, zda se na nich husy opět neobjevily.

Naopak v jižních Čechách hus nečekaně přibylo, ovšem zase těch, které tu pro změnu být nemají – hus velkých. Ty, na rozdíl od polních hus ze severu Evropy, přes rok v Česku hnízdí, ale na zimní období odlétají na jih.

„Ještě před několika lety tu bylo přes zimu pouze několik kusů hus velkých. Letos jen na Třeboňsku dosáhl jejich počet několika stovek,“ uvedl Jiří Pykal z českobudějovické pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny. Podle něj jde o důsledek mírnějších zim, kdy některé rybníky nezamrzají, na loukách a polích neleží silná vrstva sněhu a husy je mohou využívat k pastvě.

Mnoho severských kachen turpanů hnědých objevili ornitologové na střední Moravě. Na štěrkovně poblíž Troubek na Přerovsku jich napočítali hned 29. „Objevují se každý rok, ale maximálně v pěti. Tak velký počet těchto ptáků jsme tu dosud nezaznamenali,“ řekl Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku v Přerově. Tyto kachny, které k nám na zimu přilétají ze Skandinávie, jsou svým vzrůstem o něco málo větší než naše kachny divoké.

Praha, tradiční zimoviště

Jedním z tradičních zimovišť vodních ptáků, významným v evropském měřítku, je Praha. „Praha je skutečně jedno z nejlepších míst v republice pro ptačí populace v zimě. Ptáky tady jednak lidé přikrmují, ale hlavně u výpustí z kanálů nebo čističky je teplá voda, díky tomu je tam více zooplanktonu, kterým se ptáci živí,“ potvrdil jeden z koordinátorů sčítání Pavel Bergmann.

Podle něj tady kromě tradičních druhů, jako jsou kachny, rackové či labutě, byly k vidění i vzácnější druhy ptáků. „Mezi vzácnější druhy, které tady bylo

možné pozorovat, patří severský pták polák kaholka, kterého tu bývá do 10 kusů. Dokonce se tu objevil jeden jediný zatoulanec hoholky lední. Hoholek bývají tisíce v Gdaňském zálivu, ale tady to je jediný kus, který se utrhl a zatoulal až sem,“ vyzdvihl Bergmann malý druh severské kachny.

Přezimování mnoha ptákům v Praze překazila nedávná velká voda, která přišla koncem ledna s výrazným oteplením. „Jednak jsou ptáci víc unášeni proudem, takže se víc namáhají, ale pro potápivé ptáky je podstatné, že se zvýšila hladina a oni hledají potravu při potápění na dno řeky, kam se při velké vodě nemohou dostat,“ vysvětlil Bergmann.

Mimo Prahu patří podle ornitologů k zajímavým místům na pozorování vodních ptáků také řeky ve středních Čechách. Na Jizeře, jak informoval Právo zdejší ornitolog Pavel Kverek, se objevila vzácná rybožravá kachna morčák velký. Zimovat se sem vydávají také třeba ledňáčci nebo skorci. „Přilétají na zimu k Jizeře k místům, která nezamrzají, vidět jsou hlavně u jezů,“ vysvětlil Kverek.

Jak zjistili při sčítání pracovníci Správy Národního parku Podyjí, letošní zima přivedla na jih Moravy rekordní počet mořských orlů. V zákoutích řeky Dyje se jich usadilo šest.

Orlům se zalíbilo na Dyji

„Je to nejvíce od roku 2010, kdy těchto největších českých dravců sledovali pět. Průměrné počty pozorovaných jedinců se tu ale pohybují kolem jednoho až dvou,“ uvedl David Grossman ze Správy NP Podyjí s tím, že v Podyjí byl zjištěn i jeden orel královský, který podobně jako orel mořský patří mezi kriticky ohrožené druhy. Naposledy ho zde ornitologové viděli v roce 2000. Morava tvoří nejzápadnější území jeho výskytu.

Vše nasvědčuje tomu, že někteří z orlů mořských se v Podyjí zabydlí natrvalo. Ornitologové pozorovali jeden pár při námluvách a předpokládají, že v parku trvale zahnízdí. Pozorováni jsou jen vzácně. Při lednovém sčítání je ochranáři ale opět objevili i na Berounce.

Podle ornitologů lednové sčítání dokladuje mírný průběh zimy, v tvrdším počasí minulých let registrovali i dvojnásobně vyšší počet druhů a jedinců.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám