Hlavní obsah

Výplatu dávek zpozdila i amnestie, někteří lidé jsou bez peněz

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Řada lidí pobírajících dávky si se začátkem roku stěžuje, že jim v obvyklém termínu nedošly peníze. Úřady práce pro to mají vysvětlení: výplatu komplikuje nejen to, že svátky připadly na pracovní dny a zavádí se nový systém tzv. státní pokladny, ale ze zpoždění viní i prezidentskou amnestii.

Foto: Josef Vostárek, ČTK

Úřady ze zpoždění kromě jiného viní i to, že musely vyplácet příspěvek amnestovaným vězňům.

Článek

Zrovna po finančně náročných svátcích by lidé ocenili, kdyby dostali peníze i dříve. Ale i několik dní po obvyklém termínu, tedy po 8. až 10. dni v měsíci, lidé pobírající třeba rodičovský příspěvek nebo příspěvek na živobytí zůstávají stále na suchu.

Úřad práce se zaklíná, že jediným termínem, který musí ze zákona dodržet, je 31. leden. Připouští ale, že pracovníci úřadu mají tento měsíc mimořádně napilno.

„Úřad práce, stejně jako ostatní státní organizace, v prvních dnech nového roku pracoval na přechodu na systém tzv. státní pokladny, a proto se nevěnoval výplatám dávek,“ sdělil Právu mluvčí úřadu Jiří Reichl.

„Pokud bychom na systém státní pokladny nepřešli, nemohli bychom vyplácet vůbec nic,“ poznamenal s tím, že od 7. ledna se podařilo výplatu dávek rázně popohnat.

„A to i přes to, že na naše pracovníky byly kladeny zvýšené nároky spojené s výplatou mimořádné okamžité pomoci v souvislosti s amnestií prezidenta republiky,“ dodal mluvčí.

Systém státní pokladny spravovaný ministerstvem financí má pohlídat veškeré toky peněz ve státní správě, takže v kterémkoli momentě si může kterýkoli ministr okamžitě zjistit, kolika penězi ve svém resortu a na jakém místě disponuje.

Podle resortu financí je to transparentní systém, který se v cizině osvědčil jako nejrychleji vrácená investice.

Šéfové úřadů mohou zajistit hotovost

Veškeré finance má uhradit ministerstvo práce a sociálních věcí z mandatorních výdajů. Podle něj nemají jednotlivé pobočky ani problém s hotovostí.

„Pokud jednotlivým pracovištím peníze docházejí, je v kompetenci vedoucích pracovníků, aby po dohodě s finančním ústavem zajistili doplnění hotovosti pro danou pokladnu,“ uvedl Reichl.

Někde to však vázne. Jak popsal Právu zoufalý muž z Prahy, který nedostal pravidelný příspěvek, a tak se vydal na úřad s prosíkem o alespoň nějakou pomoc. Úřad mu však nemohl vyhovět, a proto ho propustil s prázdnou.

„Hotovost? Tak tu spolkla amnestie,“ dozvěděl se.

Propuštění vězni (celkem jich bylo k pondělku 6326) mohou na základě doporučení svého kurátora požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která může dosáhnout až tisícovky.

Mnozí se navíc přihlašují na úřad práce kvůli podpoře v nezaměstnanosti.

Instituce proto posílily počet úředníků u přepážek, zajišťují si dostatek kapitálu a také zvýšily bezpečnostní opatření.

Vězňové, pokud pracují, což zdaleka není pravidlo, podle údajů vězeňské správy pobírali v roce 2011 průměrnou čistou mzdu 3238 korun. Úřad práce vyplácí v prvních dvou měsících 65 procent předchozí mzdy, takže se připravují na vyplácení podpor pro vězně ve výši 2105 korun.

„Pokud by propuštěných vězňů bylo celkem například šest tisíc, všichni by požádali o mimořádnou okamžitou pomoc a všichni by splnili podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, kterou by dostali ve výši 2105 korun, celkové náklady na dávky a podpory za jeden měsíc by byly asi 18,6 miliónu,“ upřesnil Reichl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám