Hlavní obsah

Zeman, Fischerová a Sobotka by pro přímou volbu uvítali ověřené podpisy

Právo, ada
Brno

Nominace ústavních soudců, změny ústavy, imunita zákonodárců, důchodová reforma i zahraniční politika. To byla hlavní témata pondělní televizní debaty prezidentských kandidátů Táni Fischerové, Přemysla Sobotky a Miloše Zemana vysílané Českou televizí z Brna.

Foto: David W Cerny , Reuters

Miloš Zeman

Článek

Prezidentští kandidáti se nevyhnuli ani několika kvízovým otázkám, v nichž měli  prokázat své znalosti. Třeba ty, které se týkají funkčního období soudců Ústavního soudu.

Nutno dodat, že v tomto kvízu zvítězil Sobotka, který jako jediný uvedl správně, že ústavní soudce může tuto funkci vykonávat opakovaně po sobě, jak dlouho to vydrží.

Zeman s Fischerovou se pak shodli, že pokud by byli zvoleni na Hrad právě oni, určitě by znovu nominovali do této funkce současného šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského, kterému letos končí mandát.

„S velkým potěšením bych to udělal,“ pravil Zeman, který vyzdvihl práci Rychetského už jako ministra své vlády.

Dialog se Senátem

Všichni tři kandidáti se shodli, že prezident by před nominací kandidátů na ústavní soudce měl jejich jména více probírat se Senátem, který soudce volí. Sobotka si při této příležitosti neodpustil šťouchanec do Václava Klause i Václava Havla, kteří podle něj horní komoru v této věci zcela ignorovali. „Někteří senátoři jsou ješitní, Přemysl Sobotka je samozřejmě výjimkou,“ pravil Zeman s tím, že ale se Sobotkou souhlasí.

Foto: Petr Horník, Právo

Přemysl Sobotka při zahájení prezidentské kampaně ve své kanceláři.

Fischerová, Sobotka i Zeman pak jako jednu z možných změn ústavy uvedli počet podpisů pod petiční archy pro prezidentské kandidáty. Jako příklad uvedl Zeman zkušenost z Rakouska, kde je nutných méně podpisů, ale všechny musí být ověřeny. Na rozdíl od současných padesáti tisíc podpisů by to podle trojice kandidátů mohlo být napříště pět až deset tisíc.

Zeman s Fischerovou by také uvítali zrušení druhého pilíře důchodové reformy, jak ho zavedla Nečasova vláda. „Jsem dlouholetým odpůrcem druhého pilíře,“ řekl Zeman.

„Nechci být prognostik, ale oni to neudělají,“ prohlásil v narážce na sliby ČSSD Sobotka. A znovu si rýpl do Klause, když připomněl, že prezident nevetoval důchodovou reformu, ale jen technický zákon, který upravuje podrobnosti druhého pilíře.

Imunita jen pro projevy

Všichni tři se také shodli, že pokud jde o imunitu zákonodárců, měla by se týkat pouze projevů poslanců a senátorů a pouze po dobu jejich mandátu.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Táňa Fischerová na archivním snímku

Úspěšní byli Sobotka i Zeman i při další kvízové otázce, kdy se moderátor diskuze ptal, kolik má Česko velvyslanectví po světě. K pětaosmdesátce byl nejblíž svým tipem Zeman (90), o patnáct víc jich přidal Sobotka, zatímco Fischerová se přiznala, že přesný počet nezná.

A jaké tři kroky ve svém dosavadním životě považují kandidáti za nejdůležitější?

Podle Zemana je to převzetí ČSSD se 7 procenty volebních preferencí a dovedení strany za pět let k 32 procentům, převzetí země v době krize a dovedení státu k prosperitě. Vyzdvihl také „typicky levicové opatření“, jak řekl v nadsázce, a to privatizace bankovního sektoru.

Sobotka považuje za nejdůležitější, že bez problémů dostudoval medicínu, po listopadu 1989 se zapojil do politiky, ve které dodnes zůstal a také to že byl při tom, když Česko vstupovalo do NATO a EU.

Fischerová pak považuje za nejdůležitější čtyři roky strávené ve Sněmovně, kde se podařilo mnohé prosadit, založení Klíčového hnutí a také svou práci v neveřejném sektoru.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám