Odhadovaných zhruba sedm tisíc šťastlivců, kteří momentálně opouštějí české věznice, bude tvořit jen menší část.

Podle předběžných údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, se bude amnestie rovněž vztahovat na 12,2 tisíce lidí, kteří dostali trest obecně prospěšných prací, 330 případů domácího vězení a na dalších přibližně 14,5 tisíce podmíněných trestů s dohledem probačního úředníka. To celkem dělá
34 tisíc lidí.

Ovšem pozor – zdaleka nejde o celý účet. Podíl podmínek s dohledem totiž zpravidla tvoří jen zlomek do deseti procent z celkového počtu uložených podmíněných trestů.

Lze tak předpokládat, že celkový počet podmínek, které amnestie vymaže z rejstříků, bude několikanásobně vyšší.

Až sto tisíc trestů

Třeba ekonomický analytik Libor Dušek z akademického pracoviště CERGE-EI na základě propočtů resortních údajů odhadl počet podmíněných trestů, jichž by se amnestie měla týkat, až na 100 tisíc. To se samozřejmě nemusí krýt s počtem lidí, protože na jednoho odsouzeného může připadat vícero trestů. Ale i tak by šlo o desítky tisíc.

„Ono to až tak nepřekvapí. Podmíněný trest je nejvyužívanějším trestem. Ročně u nás podmíněný trest dostane zhruba 47 tisíc osob,“ řekl Právu Dušek.

Podmínky, nápravná opatření či peněžité tresty promíjela již kontroverzní Havlova amnestie z ledna 1990. Kolika lidí, vedle 23 tisíc propuštěných vězňů, se tehdy dotkla, se Právu dohledat nepodařilo.

Další zatím velkou neznámou je počet lidí, jejichž více než osmileté stíhání s hrozícím trestem do deseti let se zastaví. Stejně jako kolik je nepodmíněně odsouzených, na něž se sice amnestie vztahuje, do vězení však ještě nenastoupili.

K pátečnímu dopoledni čekalo podle mluvčí Vězeňské služby Gabriely Pohlové na nástup k výkonu trestu odnětí svobody přesně 5263 odsouzenců. Pokud by byl podíl amnestovaných stejný jako u lidí za mřížemi, tedy zhruba třetinový, do vězení by nemuselo víc než 1700 z nich.

Doplňování stavů vězněných z řad těch, kteří na výkon trestu dlouhodobě čekali kvůli přeplněnosti cel, zatím nenastalo.

„Nemám informace, že by se někdo vehementně dožadoval nástupu výkonu trestu,“ řekla Pohlová.

Náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák (ODS) navíc podotkl, že lidé čekající na pobyt za mřížemi se dělí na ty, kterým už byla doručena výzva k nástupu do vězení, a na zbytek, kde se tak zatím nestalo.

„Jejich spisy však ještě neleží ve věznici, ale stále na příslušných soudech, které budou teprve zkoumat, zda trest nastoupit nemusejí,“ dodal Volák.

Kdyby někoho z již vyzvaných odsouzenců napadlo zajet si do věznice k soudci, který tu právě posuzuje spisy amnestovaných vězňů, aby zjistil, jak na tom je, vážil by zbytečnou cestu.

O amnestii se dozvědí z dopisu

„O rozhodnutí budou informováni poštou. Dostanou dopis se zeleným pruhem, v němž případné rozhodnutí o amnestii bude,“ vysvětlil teplický trestní soudce Miroslav Čapek.

Sami odsouzení, kteří na nástup do věznice teprve čekají, tak podle něj nemusejí dělat vůbec nic. Tedy kromě přebírání pošty. Rozhodnutí o amnestii se totiž musí doručovat do vlastních rukou.

„V krajních případech, kdy si odsouzený rozhodnutí o amnestii nevyzvedne a policie ho doma nezastihne, bych musel vydat i příkaz k zatčení. Ale jen za účelem doručení usnesení o amnestii,“ nastínil možné kuriózní řešení soudce Čapek.