Novela počítala s tím, že se soudcům zvýší současný, jimi tolik kritizovaný koeficient, 2,5násobek platové základny. Pro příští rok měl být koeficient 2,75násobek vůči průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře. Soudci přitom požadovali trojnásobek. Nutnou podmínkou bylo i to, aby zákon mohl začít platit od začátku příštího roku.

Kamenem úrazu se stalo danění náhrad za dopravu, stravu a ošacení, které poslanci koalice prosadili před dvěma lety. Když jim přišla první výplata, byli překvapeni, kolik peněz jim ubylo.

Poslanci i senátoři tehdy na zdanění kývli ve většině případů z nevědomosti, neboť netušili, že se jim tím pádem bude sčítat plat i náhrady a z celkové sumy pak zaplatí daň z příjmu i zdravotní a sociální pojištění. Tím přišli spolu s opakovaným zmrazením svých příjmů i o dvacet tisíc korun čistého měsíčně.

Na náhrad danění trvá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj sami poslanci přiznávají, že náhrady berou jako příjem, a tudíž by měl být daněn.

Sněmovna nakonec schválila komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru, který počítal právě se zrušením zdanění náhrad. Proti však vedle opozice hlasovala i část koalice a ani přes opakované hlasování nebyl návrh přijat. Není proto jasné, podle jaké normy budou soudci a státní zástupci odměňováni. Stávající úpravu totiž zrušil s platností ke konci roku Ústavní soud.

Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc koalici vyčetl, že za nejasnosti ohledně mezd soudců může vláda, která zákon předložila pozdě. Ministr financí i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) opáčili, že návrh, o němž poslanci hlasovali, není vládní předlohou, neboť počítá právě i se zrušením zdanění náhrad.