Hlavní obsah

Poslanci si chtějí nechat auta a kanceláře ještě dva měsíce po rozpuštění Sněmovny

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Praha

Pokud by byla rozpuštěna Sněmovna, poslancům by měly zůstat ještě další dva měsíce jejich kanceláře ve volebním obvodě. A šéfům výborů či klubů a dalších orgánů, tedy skoro pětině dolní komory, také služební auta. Tyto nové výhody by zaplatil daňový poplatník.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Jednací sál Sněmovny

Článek

Takové jsou další z nápadů, které schválil sněmovní rozpočtový výbor při projednávání zákona o platech ústavních činitelů a včera předložil v rámci tzv. druhého čtení Sněmovně.

Na služební octavie mají podle zákona nárok předsedové výborů, klubů a stálých delegací. Používat je mohou také předsedkyně a místopředsedové komory, kteří ale mají navíc služební BMW s řidičem. I tato auta by měla vedení komory po jejím rozpuštění až do voleb zůstat. Funkcionáři pak mohou vozy používat nejen k služebním, ale také soukromým účelům.

Na plně vybavenou kancelář ve volebním obvodu, kterou mají všichni poslanci, Sněmovna platí od 9 až do 27 tisíc korun měsíčně. Záleží na velikosti města.

Asistenti na dlažbě? Ať taky berou plat

Vladislav Vilímec (ODS) jako předkladatel návrhu přišel ještě s další změnou: podle ní by si také mohli polepšit asistenti poslanců. I oni by měli v případě rozpuštění Sněmovny pobírat plat ještě další dva měsíce až do předčasných voleb.

„Když předčasně skončí Sněmovna, asistenti se ze dne na den ocitnou na dlažbě,“ zdůvodňují nápad jeho zastánci. Podle Vilímce má jít o obdobu výpovědní lhůty zaměstnanců.

Plat asistenta činí 35 875 korun. Z této sumy musí nejbližší spolupracovníci politiků zaplatit daň a zdravotní a sociální pojištění.

Nejvíc ale včera Vilímec hájil svůj nápad podporovaný poslanci napříč politickým spektrem, podle kterého by se – jak už Právo informovalo – znovu neměly danit až čtyřicetitisícové náhrady, které dostávají poslanci a senátoři měsíčně na dopravu, stravu a reprezentaci.

„Podle ministerstva práce a sociálních věcí jako předkladatele novely zákona tento krok je ze systémového hlediska správný,“ řekl Vilímec. Podle něj prý ušetří třeba jen Sněmovně 25 miliónů, které dnes při danění náhrad odvádí v podobě pojištění poslanců do státního rozpočtu.

To ovšem vyprovokovalo ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který před dvěma lety zdanění náhrad prosadil. „Je to pokrytecký argument, který není hodný rozpočtového výboru,“ prohlásil. Zopakoval, že náhrady jsou příjmem, a tudíž musí podléhat dani.

Ekonomická cipovina, prohlásil Michalík

Naopak za „největší ekonomickou cipovinu“ označil zdanění náhrad Alfréd Michalík (ČSSD). Podle něj před dvěma lety málokdo tušil, co to přinese. Tedy že se politikům sečtou jejich platy a náhrady a z nich zaplatí kromě daně také zdravotní a sociální pojištění. To v důsledku znamenalo až dvacet tisíc minus měsíčně na příjmech.

Proti rušení zdanění náhrad, ale také zavádění dalších benefitů, se včera ohradila šéfka klubu VV Kateřina Klasnová, která k nelibosti většiny poslanců ještě navrhuje, aby imunitní výbor mohl rozhodovat o krácení platů poslanců a senátorů v případě neomluvené absence.

Absentérům by mohl výbor odebrat polovinu, nebo i celý plat, který dnes dosahuje 55 900 korun hrubého. A ani v příštích letech by se zvyšovat neměl, na rozdíl od soudců, kvůli jejichž ústavní stížnosti mají poslanci platový zákon na stole.

Definitivně by Sněmovna měla hlasovat příští týden.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám