Podle zjištění statistiků si plných 42 procent dospělých Čechů navíc myslí, že další vzdělávání nepotřebuje. Zejména ženy si pak nezvyšují kvalifikaci kvůli rodinným povinnostem. To se ale podle analytiků negativně promítá v době, kdy po rodičovské dovolené chtějí nastoupit opět do zaměstnání. Jejich šance na dobré místo klesá. „Češi zatím význam průběžného celoživotního vzdělávání nedocenili,“ potvrzují statistici.

Na dotaz, nakolik se v posledním roce lidé ve věku 18 až 69 let vzdělávali mimo školu, odpovědělo 68 procent, že vůbec ne. Celkem 21 procent dotázaných navštěvovalo jeden kurz či seminář, a 11 procent mělo dokonce dvě a více vzdělávacích aktivit.

FOTO: ti, Právo

Nejčastěji se dospělí Češi učí jazykům. Znalost cizích jazyků je přesto mezi obyvateli ČR stále velmi malá a třicet procent dotázaných přiznalo, že neovládá žádný. Průzkum také ukázal, že pokud lidé chodí do kurzů kvůli práci, je jejich hlavní motivací kariéra. Vedle jazyků nejčastěji studují obchod a právo, technické obory, nebo absolvují semináře z oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Motivem hlavně práce

„Vzdělávací systém prošel v posledních dvou desetiletích v ČR významnými změnami. Vzdělání se stalo dostupným pro široký okruh zájemců. Otázkou k diskusi ale je, zda tak rychlý nárůst počtu vysokých škol i studentů byl pro naši společnost krokem správným směrem,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Ze soukromých důvodů se občané vzdělávají kvůli zájmu o daný obor. Zatímco kvůli práci se vzdělávají hlavně lidé ve věku 25 až 55 let, z vlastní iniciativy kurzy a školení navštěvují hlavně mladí lidé do 25 let.

Průzkum zkoumal také to, zda se lidé vzdělávají sami bez pomoci učitelů nebo škol. K samostatnému studiu se přihlásilo 21 procent respondentů.