Článek
Podle informací Práva by garance měla být v podobě 101 podpisů poslanců. Pokud se je ještě ve středu podaří sehnat, může se o restitucích hlasovat.
ODS už podporu garantovala. "Proběhlo jednání s premiérem a předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou. Garantovali nám všechny své hlasy a přehlasování senátního veta ke konsolidačnímu balíčku," sdělila Právu Peake.
Podle ní se také na jednání shodli, že bude uzavřena revidovaná koaliční smlouva a LIDEM bude mít jejich podporu pro vznik vlastního poslaneckého klubu.
I to si dala LIDEM do podmínek. Požadovala revizi koaliční smlouvy a také aby Sněmovna schválila změna zákona o jednacím řádu, aby bylo možné v průběhu volebního období vytvořit poslanecký klub se šesti až sedmi členy, nyní je potřeba deset členů. Strana Peake jich má nyní osm.
Hlasovat až v prosinci
LIDEM chtěla původně hlasování o restitucích odložit až na prosinec, až bude jasné, zda Senátem vrácený daňový balíček Sněmovna podpořila. „Řekli jsme, že církevní restituce schválíme po konsolidačním balíčku. Je to zkrátka další výdaj v rozpočtu, ve kterém bude obrovská díra, pokud nebude schválen konsolidační balíček,“ dodala šéfka strany Karolína Peake ve středu odpoledne.
Vicepremiérka původně uvedla, že by se schvalování církevních restitucí mohlo dostat na pořad schůze Sněmovny kolem Vánoc.
Následně ale předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že se o restitucích bude hlasovat ve středu, protože koalice má dostatek poslanců.
Tejc: Zákon možná už spadl pod stůl
Opozice o restitucích ve středu jednat nechce. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc v České televizi řekl, že návrh zákona už nemusí být projednatelný. Podle zákona totiž Sněmovna musí zákon vrácený Senátem projednat na nejbližší schůzi, což se ale nestalo. Podle Tejce mělo projednávání začít a poté být odloženo, poslanci ale projednávání zákona z programu na předchozích schůzích vyřadili.
"A je otázka, zda je tedy projednatelný, zda ještě vůbec můžeme o tomto zákonu hlasovat, zda už nespadl pod stůl,“ řekl Tejc.
Zákon vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.
Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.