Vyplývá to ze statistik českých matričních úřadů, které má Právo k dispozici.
Prohlášení o vstupu do partnerství, tedy obdobu civilního sňatku, mohou homosexuální páry učinit na matričním úřadě, přičemž v každém ze 14 krajů je pro tento účel určen jeden. Pro samotný obřad lze však na žádost partnerů vybrat jakékoli jiné místo v rámci kraje.

Do konce června, kdy uplynulo přesně šest let od začátku účinnosti zákona o registrovaném partnerství, využilo tuto možnost 1390 párů. Z toho 963 tvořili gayové, 427 lesby. Ukončených partnerství přitom úřady evidovaly za stejnou dobu 132, z toho 68 gayů a 64 lesbických.

Pouze desetiprocentní „rozvodovost“ homosexuálních párů v průběhu šesti let tak ostře kontrastuje s rozvodovostí heterosexuálů. Pět let trvání nepřežije podle Českého statistického úřadu zhruba pětina manželství, přičemž celková rozvodovost oscilovala v posledních letech kolem 50 procent a teprve loni poklesla na 46,2 procenta.

Loni bylo v Česku uzavřeno 45,1 tisíce manželství, rozvodů evidoval ČSÚ 28,1 tisíce.

Statistiku ukončených registrovaných partnerství dlouhodobě sleduje ve spolupráci se všemi pověřenými matrikami aktivista Miloslav Šlehofer. Statistický úřad ani ministerstvo vnitra tyto statistiky nevede.

Rozvodů přibývá

Údaje Šlehofer aktualizuje v půlročních cyklech. Jediným údajem, který ve statistice „rozvodů“ chybí, je první letošní pololetí za území hlavního města Prahy. Zdejší matrika prý přestala tento údaj evidovat. Celkový počet ukončených registrovaných partnerství tak aktivista k letošnímu pololetí odhaduje na základě údajů z předchozích let na 135. I tak zůstává podíl ukončených partnerství proti heterosexuálům poloviční.

„Registrované partnerství lidé daleko víc rozmýšlejí a plánují,“ vysvětluje relativní stabilitu homosexuálních svazků sociolog Zdeněk Sloboda z Filozofické ­fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Do manželství lidé často vstupují jen proto, že se to od nich očekává. Berou se třeba proto, že je na cestě dítě, že spolu bydlí, nebo na ně tlačí rodiče. Takové očekávání u registrovaného partnerství není,“ uvedl Sloboda.

Počet rozvodů klasických manželství podle něj navíc vzrůstá stabilně už od padesátých let minulého století.

Na kalamitním stavu klasických rodin se podle předsedy občanského sdružení Centrum pro rodinu Františka Růžičky podepisuje i stát svou sociální politikou.
„Náš stát rodinu nepodporuje a může na to jen doplatit. Významné procento lidí u nás žije sice v trvalém svazku, ale neberou se, protože jako svobodní mají nárok na sociální dávky,“ řekl Růžička.

To v konzervativnějších společnostech podle něj neplatí. „Ve Spojených státech mají nárok na podporu pouze rodiny, které vychovávají děti v úplném svazku, tedy muž se ženou. Pokud svazek není úplný, nárok na úlevy a výhody nemají,“ dodal předseda sdružení.