Článek
Na něco takového veřejnost nebyla v minulých letech příliš zvyklá. Čím si to máme vysvětlit? Co se změnilo?
Změnil jsem lidem na útvaru podmínky pro práci. Přenesl jsem veškeré kompetence a odpovědnosti na své podřízené, kterým věřím, jako jsou vedoucí expozitur, vedoucí odborů.
Hlavní odpovědnost za trestní řízení má samozřejmě vyšetřovatel. Jsou to policisté, kteří jsou v osmých devátých tarifních třídách, to znamená v těch nejvyšších, které policie má. Ve většině případů jsou to profíci na svém místě.
Dalším článkem, který zodpovídá za výstup jejich práce, je jejich vedoucí, přímý nadřízený. Nikoli já jako ředitel útvaru. Já zodpovídám za činnost útvaru jako celku.
A po změně vedení Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchního státního zastupitelství v Praze, v Olomouci je spolupráce dlouhodobě dobrá, čím dál častěji vytváříme pracovní mikrotýmy.
Konkrétní případ má tedy na starosti zkušený vyšetřovatel. V minulosti to tak nebylo?
Ne že to v minulosti tak nebylo. Ale bylo tam víc kontrolních článků ze strany vedení útvaru. Dnes ani náměstek, ani já nedostáváme žádné meritorní rozhodnutí k tomu, abychom ho schválili či neschválili. My ho dostáváme pouze na vědomí. Pochopitelně musíme mít informace o tom, co se nám na útvaru děje a jakým způsobem ti lidé pracují, nejsou ale detailní.
V kauzách z poslední doby jsme někde na poloviční cestě.
V současnosti zpracováváme 250 živých spisů. Za letošní rok jsme měli celkem 514 spisů, to znamená, že jsme přes 200 dalších nějakým způsobem ukončili.
Dotáhnete ty kauzy do úspěšného konce?
Trochu bych mírnil ten veliký optimismus. My jsme v kauzách z poslední doby někde na poloviční cestě. Dokud není pravomocný rozsudek, tak musíme být velmi obezřetní a musíme dělat maximum věcí pro to, abychom buď prokázali vinu, nebo abychom prokázali nevinu.
Co jste udělal ještě jinak než předchozí vedení, když jste sám byl v letech 2007 až 2009 náměstkem útvaru?
Byl jsem náměstkem pro ekonomické záležitosti, mezinárodní spolupráci a analytiku, neměl jsem na starosti trestní řízení. Ten styl je nyní prostě jiný. Na začátku jsem nechal zpracovat konkrétní analýzu toho, co jsou palčivé problémy v rámci ekonomické kriminality v České republice, a na ty jsme se zaměřili. Tedy na oblast veřejných zakázek, hlavně v dopravě, regionální operační programy, to byl kámen úrazu. Proto dnes prošetřujeme třeba v rámci těchto zakázek škodu za téměř šest miliard korun.
To je kauza ROP Jihozápad?
Ano. Vrhli jsme se poměrně významně ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím a s Finančním analytickým útvarem na oblast daňové kriminality. V současné době šetříme téměř 100 případů daňových trestných činů se škodou 20 miliard korun. A z nich potom u veřejných zakázek vyplouvá na povrch provázanost s funkcionáři ministerstev, s politickou scénou.
Když se podíváte zpětně na kauzy, ať je to (David) Rath, ať jsou to letouny CASA, ať je to ministerstvo práce a sociálních věcí, tak všechno je to otázka veřejných zakázek. Všechno to je otázka financování nákupu některých věcí.
Celý rozhovor si můžete přečíst v deníku Právo.
