Například Hnutí za přímou demokracii nabádá nespokojené voliče, aby přišli k volbám a odevzdali přetržený hlasovací lístek té strany, která podle nich „nejvíc škodí demokracii“. Počet neplatných hlasů se pak zveřejní. „Občané se tak po volbách z médií dozvědí, kolik je nás, kteří jsme dali neplatný hlas, protože jsme nespokojeni s celou politickou scénou,“ tvrdí mluvčí iniciativy Milan Valach.

Politolog Michal Pehr z Masarykova ústavu AV ČR sice chápe nespokojenost občanů, tuto formu protestu ale považuje za nešťastnou. „Tyto hlasy propadnou, je to obdobná situace, jako když člověk nejde k volbám,“ řekl Novinkám politolog, podle kterého je takovýto protest jen prázdným gestem.

Navíc může paradoxně pomoci velkým stranám, proti kterým iniciativy protestují. „Kdyby se to rozšířilo ve větší míře, nahraje to zavedeným stranám. Jejich voliči jsou totiž disciplinovaní a takto se jejich podíl zvýší,“ argumentuje Pehr.

Finanční odměny jsou za mandáty, nikoli za hlasy

Zdůraznil, že právě volby jsou v demokratických systémech „svátkem demokracie“. „Je to jeden z mála okamžiků, kdy občané mají možnost zasáhnout do vývoje veřejného dění. Ale mohou zasáhnout jen tím, že dají svůj hlas, nebo sami kandidují,“ řekl.

Odmítl také argument některých iniciativ, podle kterého voliči odevzdáním přetrženého lístku ovlivní finanční odměny kandidujících subjektů. „V případě krajských voleb dostávají strany příspěvek jenom za mandáty, nikoli za hlasy,“ dodal politolog.